Často se ptáte

Cíle hnutí

S jakým programem přicházíte?
Přicházíme s programem ODPOVĚDNÁ BUDOUCTNOST.
“Odpovědná” znamená, že za každým (svobodným) rozhodnutím jedince, organizace, instituce musí následovat jejich odpovědnost za jeho důsledky. Na historii se dá dívat i tak, že je to nepřetržitý boj o to, kdo bude mít maximální svobodu bez odpovědnosti. A práva bez povinností. Dle ideologických škatulek usilujeme o návrat k idejím klasického britského liberalismu, tj. osobní, ekonomická, politická a náboženská svoboda neznamená, že si každý může dělat, co je mu libo bez ohledu na ostatní, ale naopak: společenství (stát) má povinnost vytvářet podmínky pro chování směřující k respektu k druhým a chránit před sobectvím a zvůlí.
Slovní hříčka “BUDOUCTNOST” je pro nás určitým hodnotovým rámcem. Výše uvedené cíle je možné naplnit jen za předpokladu, že podstatná část společnosti pochopí, že není možné aplikovat právo silnějšího, že není možné parazitovat na druhých. Pokud nechceme dopadnout stejně, jak nás varuje historie, je potřebné se vrátit ke spolupráci a sounáležitosti.

Jakými nástroji chcete zvyšovat odpovědnost lidí? Jakým způsobem?
V prostředí decentralizované politiky a decentralizovaného hospodářského systému lidé velice rychle pochopí, že je zapotřebí přijmout odpovědnost za to, co se v jejich okolí děje a aktivně se na tom podílet. Pokud se nebudou podílet, nebude se v jejich okolí nic měnit k lepšímu nebo se bude dít to, co chce skupina lidí, kteří se o dění v jejich blízkosti zajímají a aktivně se na něm podílí.

Co konkrétně chcete v politice proměnit?
Politika by měla být občany vnímána jako společná péče o společný prostor. Přestat dělit na “my” a “oni” a zapojit se do rozhodovacích procesů. Nástroji jsou decentralizace a přímá demokracie.

Mluvíte o rakovině - není to vyvolávání strachu, nebo dokonce poplašné zprávy?
A jak jinak nazvat situaci, ve které se naše společnost nachází? To, že se zatím ještě cítíme dobře, neznamená, že nebují. Podstatou rakoviny je, že část buněk nespolupracuje se zbytkem organismu a má ”vlastní agendu” založenou na parazitování na zdravé části organismu. Který v konečném důsledku zahubí.

Často mluvíte o národních zájmech, tradici, vlasti. Chcete vést kampaň na národoveckou notu?
Je přirozené, zastupovat a hájit zájmy své země. Nevnímáme to tak, že bychom na někoho cílili, prostě jen prezentujeme naše postoje, naše názory. Bezbřehý multikulturalismus na straně jedné a volání “nic než národ” považuje za stejně nebezpečné extrémy.

Jak se díváte na nacionalismus v ČR?
Slovo nacionalismus má mnoho významů, vy asi mluvíte o nacionalismu jako o formě nadřazování se. V našem vnímání světa jsme všichni rovnocenní, ale nejsme stejní. Pro nás je správným termínem vlastenectví.

Jaký je nejzákladnější zájem národa?
Přežít, zůstat v propojení s vlastní zemí a přinést celému lidstvu svůj díl “kvality”.

Migrační krize

Nabádáte k bdělosti před islamismem a právem Šaría - v naší Ústavě je však zakotvena svoboda náboženského vyznání. Není naopak potřeba podporovat mezináboženský dialog? Nepřispíváte právě tímto strašením právem Šaría k polarizaci společnosti?
Právo Šaría je neslučitelné s demokratickou společností. O tom rozhodl mimochodem evropský soudní dvůr už v roce 2001. Nebo si myslíte, že nerovnost ženy, dětské sňatky, porážky halal, vyvinění z aktů džihádu včetně terorismu jsou akceptovatelné? Máme mít dva právní řády?

Jaký máte názor na migrační politiku EU a ČR?
Jsme pro pomoc potřebným. Jsme pro pomoc ženám a dětem z postižených oblastí. Jsme proti ekonomickým uprchlíkům, kteří neuznávají naši kulturu a jejichž víra je často v rozporu s naší Ústavou.

Jak byste řešili uprchlickou krizi a jak byste se postavili k uprchlíkům u nás?
Je potřeba se dívat na uprchlickou krizi jako na řízený exodus. Proto je nutné řešit situaci nejen na území Evropy, ale také v zemích, odkud uprchlíci připlouvají.
Řešení je velmi komplexní úloha, zde je několik klíčových opatření:

  • Islamismus a prosazování práva Šaría označit v legislativě jako formu fašismu, se všemi důsledky z toho plynoucími
  • Zajistit v legislativě, aby činy prosazující právo Šaría občany EU byly souzeny podle paragrafů o zločinném spolčení nebo vlastizrady.
  • Uzavřít evropské (nikoliv jen schengenské) hranice. Pokud se omezíme jen na Schengen, necháme svému osudu celý Balkán a také východní Evropu, což si zaprvé nezaslouží a za druhé by to bylo krátkozraké: vrátilo by se nám to jako bumerang.
  • Pomoc a přijímání migrantů organizovat výhradně vně evropské hranice, v existujících nebo nově zbudovaných táborech. Země, na kterých tyto tábory budou, je potřeba podpořit a dosáhnout dohody o repatriaci ekonomických migrantů.
  • Ekonomické migranty a všechny ty kdo, se odmítnou identifikovat, z evropského území vrátit zpět do země jejich původu.
  • Podmínkou pobytu pro azylanty musí být, že se identifikují, zaváží dodržovat místní zákony, včetně závazku neprosazovat Islamismus a právo šaría. Porušení závazku je automaticky chápáno jako zrušení práva na azyl včetně kroků repatriace.
  • Bezpečnostní složky a tajné služby musí mít ochranu evropského prostoru jako absolutní prioritu.
  • Přestat podporovat režimy v Turecku, Saúdské Arábii, Kataru atd.
  • Na druhé straně nezasahovat do vývoje v arabských zemích, pokud o to příslušné legitimní vlády nepožádají.
  • Neeskalovat konflikt s Ruskem, přestat z něj dělat nepřítele a najít způsob vzájemně výhodné spolupráce v hospodářské i bezpečnostní oblasti.

Jste pro uzavření hranic? Nestaneme se pak odtrženým ostrovem - místo té proklamované sounáležitosti a spolupráce?
Uzavření hranic je bezpečnostním opatřením, reakcí na konkrétní hrozbu. Uzavření z ekonomických důvodů není pro nás vůbec předmětem diskuze.

EU a zahraniční politika

Měli bychom vystoupit z Evropské unie?
Dle našeho názoru je myšlenka společné Evropy velice dobrá, především co se týče volného obchodu, pohybu lidí apod. Politická integrace je ale za současných podmínek a kvality vztahů zjevnou iluzí. Její prosazování “silou” bude mít spíše destruktivní účinky. Pak nám nic jiného nezbude.
Pokud si Evropané včas neuvědomí, že struktury EU a jejich současné národní vlády hájí spíše zájmy korporací, než jejich, skončí v nějaké podobě korporátní totality, sice „fešácké“, ale totality. Pro nás to bude znamenat, že se staneme kolonií.

Jak být aktivní pro proměnu EU?
Říkat pravdu o stavu EU včetně artikulace černých scénářů dalšího vývoje. Hledat spojence pro prosazení potřebných změn. Společně s nimi navrhnout a prosadit potřebné změny.

 Jaký má  Hnutí názor na zavedení eura?
Jsme pro Korunu. Z našeho pohledu je důležité si udržet vlastní, volně obchodovatelnou měnu. Jsou k tomu zásadní ekonomické důvody: jednak slabší ekonomiky ztrácejí vůči nejvýznamnějším ekonomikám mechanismy nutné pro udržení rovnováhy (kurzy a úroky), jednak eurozóna je předlužená; pokud bychom sem vstoupili, skrze mechanismus eurovalu bychom byli nuceni se bez odvolání podílet na splácení dluhů vytvořených jinými.  Jsou k tomu i zásadní politické důvody a tou je čím dál zřetelnější prosazování zájmů tandemu Německo - Francie (Británie po brexitu přestala být významnou protiváhou) na úkor ostatních členských zemí. Zde bychom se stali ještě více závislými.

NATO a bezpečnostní politika

Měli bychom vystoupit z NATO?
Správná otázka zní, za jakých podmínek zůstat, za jakých odejít. Myšlenka vzniku NATO jako paktu zemí se společnou obrannou politikou je velice dobrá, ale měl by to být obranný pakt. V současné době se to zdá spíše být nástrojem agresivní zahraniční politiky třech států. Sledujeme opakovaně porušování čl. 1 smlouvy o prosazování mírových řešení. Pokud se velitelské struktury NATO nedistancují od politiky těchto zemí a budou jim poskytovat politické a mediální krytí, budeme členy agresivního paktu.
Také je potřeby vzít v úvahu, že tzv. čl. 5 smlouvy nezavazuje k pomoci ostatní členské země napadené zemi. Vzhledem k naší hořké historii bychom to měli brát vážně.

Mluvíte o tom, že se český stát není schopen ubránit případnému agresorovi. Co s tím chcete dělat?
Z armády schopné bránit území ČR se stal expediční sbor. Přitom čl. 3 smlouvy NATO předpokládá, že každý členský stát je schopen se především sám bránit a je to jeho odpovědnost.
Je to celý komplex opatření, který se dotýká změny vojenské doktríny, změny v oblasti mobilizačních plánů, branné výchovy, zavedení účelné povinné vojenské služby, vytvoření alternativních konceptů kolektivní bezpečnosti v rámci střední Evropy, posílení kritické infrastruktury státu atd.

Jaký máte pohled na neutralitu?
Podmínkou funkčnosti neutrality je, že se přidají okolní státy, že s nimi nemáte žádné spory a že jí uznají a garantují světové velmoci. V současné konstelaci je to velmi obtížně dosažitelná idea.
Komunikovat se všemi a nezasahovat do jejich věcí; obchodovat se všemi a rozvíjet tento obchod; silná armáda; to jsou staletími ověřené nástroje k zajišťování vlastní bezpečnosti.

Mluvíte o politice “všech azimutů” znamená to, že chcete jednat například i s Čínou a Ruskem?
Každý s nimi jedná, každý s nimi chce obchodovat. Proč bychom měli být výjimkou a separovat se od ostatních, suverénních zemí světa? Museli bychom pak začít přemýšlet, jestli komunikovat i se zeměmi, které měly kolonie nebo fungují na principech neokolonialismu? Když se podíváme k sobě, kam směřuje naše demokracie, opravdu jsme někdo, kdo může ostatní povýšeně kritizovat?

Mluvíte, že jsme ve stavu jako před druhou světovou válkou - není to šíření poplašné zprávy?
USA má minimálně 700 základen ve více jak 130 zemích světa (některé údaje mluví o ještě vyšších číslech). Existuje mapa těchto základen, z které je evidentní, že tyto základny „obkličují“ Rusko a Čínu. Obranné rozpočty NATO v posledních 25 letech dosahují cca 70% celosvětového podílu, obraný rozpočet Ruska v uvedené době osciluje kolem 5%  podílu na světových výdajích (méně, než v posledních letech Saúdská Arábie). Vojensko-bezpečnostní a obranný komplex USA (nebo také  šířeji "deep state") spolkne ročně bilion dolarů a pro udržení takového rozpočtu potřebuje nepřítele.
Rusko naopak potřebuje stabilní a bohatou Evropu jako své klíčové odbytiště. Je nesmysl a zřejmá propaganda, že by Rusko mělo ambici obsadit střední nebo i západní Evropu. I George Freedman, ředitel Stratfor, kterého nelze rozhodně podezřívat z žádného rusofilství, interpretuje kroky Ruska (obsazení Krymu, podpora separatistů na Ukrajině) jako akty obranné. Mimochodem tyto události předvídal už kolem roku 2009 ve své knize „Příštích sto let“.

Není samostatnost naší zahraniční politiky jen iluze? Jsme maličký stát.
Tato otázka jasně ukazuje, jak fungují zahraniční vztahy. Existují jen zájmy, ne přátelé. Nemůžeme se bohužel spolehnout ani na velmoci, ani na NATO. Jde tedy o umění možného. Naší povinností je hledat aktivně spojence v oblasti střední Evropy. Jednat, jednat, jednat a zajištění bezpečnosti ČR dát jako první prioritu naší zahraniční politiky.

Jak vnímáte branný zákon? Je v něm skryto nějaké skutečné nebezpečí pro naše občany?
Nebezpečí vnímáme v tom, že právní výklady mohou být nejednoznačné a v určitých situacích může být pozdě hledat ochranu u soudu. A stačí změnit pár paragrafů v jiných právních předpisech a ochrana občanů může vzít za své úplně.  

Máme se bát války?
Myslíte si, že lidstvo, respektive jeho globální elity dostatečně zmoudřely?

Politický systém v ČR

Mluvíte o novém rozdělení kompetencí mezi obcemi, regiony - jak by dle vás vypadal ideální výsledek takového nového stavu?
Obce a potažmo regiony si budou samy určovat, do čeho budou investovat a v jakém množství a jakou oblast ve své obci, regionu budou podporovat a v jakém poměru. Budou samostatné a ideálně soběstačné. V případě nouze budou schopny pomáhat ostatním obcím, regionům. Což v konečném důsledku přinese vysokou zaměstnanost, rostoucí životní úroveň pro obyvatele, nižší kriminalitu.

Jste pro posílení územního principu zastupitelské demokracie - jak konkrétně to chcete udělat?
Územní princip se projevuje při volbách do senátu (jednomandátový obvod na cca 100 000 voličů), což je ovšem nedostačující. Základní myšlenkou ale je, že každý zvolený zastupitel či poslanec nereprezentuje primárně nějakou ideologii politického subjektu, ale zájmy konkrétního regionu, kterému se zodpovídá. Jedním z možných konkrétních řešení je, že zvolení obecní zastupitelé vybírají ze svého středu jako reprezentanty krajské zastupitele, a ti zas poslance. Pokud takový zastupitel vyšší úrovně nerozhoduje v zájmu zastupovaného regionu, může být běžnými demokratickými procedurami odvolán i nahrazen, třeba i v řádu dnů. Tím by byl zajištěn mechanismus zpětné vazby / kontroly občany daleko lépe, než dnes.

Jste pro jednoduchou možnost vyhlašování referend. Měla  by referenda rozhodovat o jakýchkoli otázkách nebo jste pro nějaké vymezení?
O důležitých, strategických otázkách by se mělo rozhodovat v referendu, ať už na celorepublikové nebo regionální, místní úrovni. Ve Švýcarsku to skvěle funguje, proč by to nemohlo fungovat u nás.

Volební systém a volba presidenta?
Prosazujeme volební systém založený na územním principu, nikoli na ideologicky podmíněných volbách politických stran, které společnost rozdělují, a kde neinformovaní volí neodpovědné. To předpokládá výraznou změnu  Ústavy, pozice a role prezidenta i způsob jeho volby jsou pak důsledkem výsledné podoby Ústavy.

Mluvíte o rychlé odvolatelnosti politiků - nemůže nastat situace, kdy politik nebude mít možnost zavést žádné nepopulární řešení konkrétní situace?
Pokud bude platit výše popsaný územní princip zastupitelské demokracie, nic podobného nebude na denním pořádku. I nepopulární opatření, které je ale v dlouhodobém zájmu občanů, bude akceptováno zastupiteli nižších úrovní i občany samotnými.  

Digitalizace úředních postupů - není to také cesta k centralizaci proti které brojíte?
Digitalizace přeci není centralizace, ale je to způsob, kanál, kterým úřady a občané mohou snadněji komunikovat.

Mluvíte o nutnosti vyšší ochranu svobody slova - v čem spatřujete, že je ohrožena?
V politické korektnosti. Dále pak hlavní média vlastní oligarchové, kteří jak v několika případech prosáklo na povrch, a teď nehodnotíme jakým způsobem, svůj vliv zneužívají ve svůj prospěch, k řízenému ovlivňování společnosti skrze svá média. A jedná se o mainstream.

Myslíte si, že jsme plošně šmírováni státem?
Máme „dezinformační“ útvar při ministerstvu vnitra, v poslanecké sněmovně je zákon legitimující plošné sledování telekomunikačního a internetového provozu včetně možnosti do něj zasahovat vojenskou kontrarozvědkou. A také je zde tlak na používání elektronických peněz (platební karty), různá hlášení typu EET…

Mluvíte o nadřazení naší Ústavy nad mezinárodními smlouvami? Jak toho chcete dosáhnout? Je to v souladu s naší sounáležitostí s evropským prostorem? Nemáme také přiložit ruku k dílu v “péči o evropský politický prostor”?
To jistě máme, ale v situaci, kdy rozhodnutí, nařízení a pravidla EU nejdou proti našim zájmům. V opačném případě se musíme naopak bránit.

Proč si myslíte, že není zajištěna dostatečná názorová diverzita v mediích?  Nemám pocit, že byste nemohl nyní vyjádřit jakýkoli z vašich názorů.
Zkuste říct v mainstreamových médiích, že nesouhlasíte s politickou korektností, že se vám nelíbí pomoc migrantům a nebo PraguePride. Nejspíš už moc dalšího prostoru k vyjádření nedostanete. Asi není náhoda, jak velký prostor dostávají stále stejní lidé.
Totalita vždy začíná omezováním svobody slova. Pevná a stabilní demokracie unese určité penzum i radikálních názorů. Dá se na to dívat i jinak: tzv. radikálové jsou určitým “kanárkem v dole”, včasným varováním, že společnost jde špatným směrem.   

Podporuje Hnutí Cesta některého z nynějších možných  kandidátů na prezidenta? Kterého? Proč?
Žádný z dosavadních známých kandidátů nesplňuje naše představy. Podpoříme kandidáta, který bude (dle pořadí důležitosti):

  • obhajovat národní zájmy
  • prosazovat zahraniční politiku všech azimutů
  • systémový, tj. půjde mu o stabilitu celku a ne výhody nějaké skupiny
  • hodnotově blízký
  • pevný v postojích a argumentaci
  • důstojný reprezentant ČR
Rodina a sociální politika

Říkáte, že je třeba vrátit původní hodnotu roli matky a otce. Proč si to myslíte a jak to chcete udělat?
V dnešní době je nám velice často prezentováno, že úspěšná žena je ta, která udělá kariéru, je soběstačná a nezávislá. Soběstačná  a nezávislá žena je v pořádku, ale je určitě úspěšná, jen pokud je manažerkou nebo podnikatelkou? Není měřítkem úspěchu, kolik vychová zdravě sebevědomých, šťastných a vzdělaných dětí, které budou schopny pokračovat v rodu?

Říkáte, že je třeba vytvořit daňově výhodnější podmínky zejména pro úplné rodiny s více dětmi. Není to diskriminace? Co například matky samoživitelky?
Společnost by měla především podporovat úplné rodiny s více dětmi. Každé dítě si přeje žít v úplné rodině. Samozřejmě je i povinností společnosti vytvořit podmínky i pro matky samoživitelky, aby děti dostali vše potřebné, co pro zdravý rozvoj své osobnosti potřebují.

Jak se díváte na sociálně vyloučené komunity, kde často jsou úplné rodiny s více dětmi - máme jim vytvořit lepší podmínky? Jak přesně to má vypadat?
Toto je složitá otázka, kterou není možné jednoduše a rychle vyřešit. Zde bude řešení a proměna vyžadovat delší dobu, třeba celou generaci. Dostali jsme se do situace, kdy si díky našemu sociálnímu systému, některé rodiny skrze množství dětí zajišťují příjem a různě se snaží tento sociální systém zneužívat. Je potřeba také zdůraznit, že mají i povinnost se o děti starat a vést je k rozvoji a začlenění do společnosti. Pokud vychovávají děti, které se nechtějí zapojit do společnosti, je to problém, který by měl být v soc. systému zohledněn.

 Mluvíte o tezi - dítě patří státu  a současně zmiňujete, že je třeba k rodičovským právům připojit i jednoznačné povinnosti s jasnými důsledky při jejich neplnění - neprotiřečíte si?
Hlavně říkáme, že dítě NEpatří státu, ale pokud by jsme měli mluvit o tom, že někomu patří, tak rodičům a ti jsou povinni se o dítě starat.

Jaký má Cesta názor na homosexualitu a adopci dětí homosexuály?
V prvé řadě podporujeme tradiční rodinu tj. přirozený řád života. A od nepaměti je naší přirozeností dle tohoto řádu, že  nejvhodnější pro péči a laskavé vedení dětí je otec a matka. Nikdo jiný také nemůže zplodit dítě a o tom se nehlasuje. Nepodporujeme proto vznik dalších právních norem, které nás od přirozeného řádu života jen více a více vzdalují. Domníváme se, že současná právní úprava umožňuje zajistit dětem péči, která je pro ně v závislosti na situaci tou nejoptimálnější a to i v případě, že vyrůstají například se stejnopohlavními osobami, které jsou v registrovaném partnerství. Model rodiny však zůstává stejný: otec, matka, děti. I děti vychovávané  stejnopohlavními partnery mají matku a otce. Co se týká homosexuality, domníváme se, že naše společnost je tolerantní a respektující k osobám, kteří jdou touto cestou a jakékoli náznaky, že je naše společnost homofobní odmítáme.

Jaký má Cesta názor na zákaz potratů?
Jsme pro podporu života, i toho zatím nenarozeného. V prvé řadě si máme klást otázku: Proč je stále tolik potratů? Kde jsme v této otázce jako společnost selhali? Co je to vlastně potrat? Co to znamená pro nenarozené dítě, matku a celou její rodinu? V prvé řadě je třeba podpořit ženy, které se dostaly do situace, že o takovém řešení uvažují a dát jim  pravdivé informace (jaký zásah je potrat do života ženy a celé rodiny, co se vlastně děje v těle ženy), aby se žena mohla skutečně svobodně rozhodnout a měla dostatek informací. Nabídnout jí například zkušeného psychologa, který ví, že součástí naší bytosti je tělo, duše a duch. Současně je nutné nabídnout ženě i  podporu materiální, pokud jí potřebuje, aby mohla danou situaci zvládnout jinak. V případě, že je žena sama, má jí v takové situaci pomoci stát (nemá  docházet k situacím, že žena volí takové řešení jen kvůli ekonomické situaci!) Je však nutné, aby odpovědnost a povinnosti zůstaly v rovnováze na všech stranách. Rozhodnutí je však vždy na ženě samotné. A je nutné si uvědomit, že život není černobílý. Je to velmi citlivá otázka a je velký rozdíl, jestli společnost říká, že je to jen “malý nevýznamný zákrok” nebo poskytne pravdivé informace, na základě, kterých se žena může svobodně rozhodnout, zda zvolí život svého dítěte. Jsme proti zákazům. Cesta zákazů není cestou, která může v této citlivé otázce optimálně posloužit.

Jak se stavíte k sociálnímu systému České republiky? Prosím buďte konkrétní - důchody, dávky, mateřská dovolená.
Důchody a mateřská dovolená by měly být v takové výši, aby bylo lidem zajištěno důstojné stáří a ženy měly prostor pro výchovu dětí. V decentralizované společnosti by se o to postaral region, města, kde by zůstávala většina z vybraných daní / pojištění.
Co se týče dávek, tak by měly být motivující, tj. měly by motivovat k práci, vzdělávání se atd.

Životní prostředí

V programových prioritách nemáte životní prostředí, proč?
Všechno co navrhujeme, povede ke zlepšení životního prostředí. Ne tím, že budeme regulovat a léčit následky za peníze daňových poplatníků, ale tím, že vytvoříme podmínky, které budou motivovat lidi a organizace k ekologickému chování. Cílem je, aby vážný problém vůbec nevznikl. Je to “vedlejší” efekt decentralizace a přijetí odpovědnosti. Naším cílem je, abych jedna generace předával zemi další generaci ve stejném, nebo lepším stavu.

Jaký je postoj Hnutí k ochraně zvířat? Chcete vyvíjet nějaké aktivity v tomto směru a jaké?
Všechny cítící bytosti si zaslouží úctu a slušné zacházení. Je potřeba vytvořit prostředí, ve kterém sami lidé budou vytvářet slušné prostředí pro všechny, i pro zvířata.

Letos byla schválena úprava stavebního zákona, která podle odborníků a neziskových organizací povede k vyloučení veřejnosti z povolovacích řízení. Jste s touto novou úpravou spokojeni, nebo se pokusíte vrátit původní stav?
Podporujeme takovou právní úpravu, kdy do povolovacích řízení budou moci vstupovat občané i spolky, ale s omezením místní příslušnosti (dá se předpokládat dopad stavby).

Velkým tématem posledních let je zemědělská půda, její úbytek kvůli erozím či úbytek její kvality kvůli nešetrnému hospodaření. Budete se tématu ochrany zemědělské půdy věnovat? Co konkrétně chcete prosadit?
Ano, považujeme to za důležité. Řešením je například podpora tradičních osevních postupů, žádné GMO, minimalizace chemických postřiků, omezení záboru orné půdy, omezení pěstování biopaliv atd.

V souvislosti se snahou zadržet vodu v krajině se hovoří i o možnosti vystavět nové přehrady. Je to podle vás vhodné řešení? Kde by podle vás mohli nové přehrady vzniknout?
Nepovažujeme přehrady za univerzálně vhodné řešení, podporujeme spíše obnovení lužních lesů, vrácení toků do přirozených koryt atd. Nicméně nevylučujeme, že v konkrétních případech to může být i jinak.

Pokud se v budoucím volebním období bude rozhodovat o dostavbě českých jaderných elektráren, podpoříte ji?
Ne.

Co je podle vás největší ekologický problém Česka? A jak chcete přispět k jeho řešení?
Stav půdy, znečistění podzemní i povrchové vody a některé odkaliště. 
Jednoduché řešení ani v jednom případě neexistuje. Je možné postupné odstranění známých příčin.

Hnutí CESTA v politice 

Co myslíte, že ve sněmovně prosadíte, když nemáte žádné zkušenosti z politiky?Rozhodněte se... Můžete dát hlas současným parlamentním stranám a budete mít jistotu, že vše zůstane při starém. Druhou možností je dát hlas nám a budete mít aspoň naději, že by se mohlo něco změnit k lepšímu.

Nemůžete dopadnout podobně jako Věci veřejné nebo Hnutí Úsvit, kdy došlo k rozkolu uvnitř strany?
Jsme zatím malé hnutí, založená na souznění s idejemi hnutí a nestojí za námi žádný miliardář. Jsme hnutí založené "zdola". I proto se k nám nehrnou žádní kariéristé a udržujeme si vnitřní čistotu. Pokud ve volbách uspějeme, máme určité kontrolní mechanismy, pomocí kterých si chceme svůj původní směr udržet.

Co když ve volbách neuspějete?
Nejsme hnutím pro jedno volební období. Máme jasnou vizi a víme, že celkovou změnu společnosti nelze udělat za pouhé 4 roky. Tyhle volby jsou pro nás jen začátek a mnohem více práce nás čeká po samotných volbách.

V případě, že byste se dostali do Parlamentu, a tedy byli tam opravdu v menšině, jaké jsou další vaše konkrétní kroky, akce, co budete dělat?
Budeme seznamovat veřejnost s tím, co se v parlamentu děje, vysvětlovat provázanost a jaké ty či ony přijaté zákony budou mít vliv na běžného občana, na zájmy ČR.
Budeme nadále pracovat na našem programu, budeme spolupracovat s odborníky, kteří mají podobný pohled na svět jako my a budeme ve spolupráci s nimi konkretizovat kroky, kterými dosáhneme naplnění naší vize.

Jak si poradíme se zadlužením státu?
To je úkol tak na 15 let, pokud nedojde k žádným diskontinuitám. Decentralizace, ekonomický rozvoj regionů, funkční daňová soustava, podpora malého a středního podnikání, jsou nutnými podmínkami pro vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Dluh se dá splácet jen z přebytkového rozpočtu a relativně snížit ekonomickým růstem. Nechceme rozvíjet úvahy o pádivé inflaci nebo hyperinflaci, válce jako řešení dluhu atd.

Pár vysvětlivek ke svobodě, odpovědnosti a tak...

Co pro vás znamená svoboda?
Svoboda je vláda sebou sama v prostoru, kde neomezuji či neohrožuji někoho dalšího. Dnešní pojetí svobody je bohužel hodně expanzivní a toleruje v mnoha ohledech překračování hranic svobody druhých. Z tohoto úhlu pohledu je to jedna z hlavních příčin současného stavu společnosti.
Moudrý člověk ví, že cenou za svobodu je odpovědnost. Čím více svobod se nám dostává, tím více odpovědní bychom se měli stát. Vládněme sobě sama moudře a odpovědně pro dobro všech zúčastněných.

Co pro vás znamená odpovědnost?
Je to druhá strana mince svobody. Se svobodou přichází, respektive by měla přicházet i odpovědnost. Dnešní expanzivní svoboda je charakteristická právě tím, že se snaží být neodpovědná. Důsledky jsou zřejmé. Přesto žijeme v prostředí, ve kterém ať udělám nebo neudělám cokoliv, tak to má nějaké následky.

Co znamená přirozený řád?
Přirozený řád života je danost, je to něco, co tu bylo vždy a vždy tu bude, bez ohledu na to, co si zrovna myslíme. Respektování tohoto přirozeného řádu vede k harmonii, porušování vede do destrukce. Na úrovni praktické je to právě propojení svobody a odpovědnosti, práv a povinností. Na úrovni hodnotové můžeme formulovat přirozený řád například jako dvanáctero lidství. Na úrovni filozofické je to univerzální zákon, princip, ze kterého se odvíjejí všechny ostatní vědecké zákony fyziky, chemie, biologie i společenských věd.

Mluvíte o sounáležitosti, spolupráci - promiňte, ale zavání to dobou nedávnou minulou - každému dle jeho zásluh každému dle jeho možností. Jak se k tomu vyjádříte?
To je nedorozumění. Základní liberální svobody jsou nutnou podmínkou fungování společnosti. Ale svoboda musí být omezena odpovědností. K právům patří povinnosti. Pokud to domyslíte, tak to znamená, že v takovém prostředí je spolupráce a sounáležitost přirozená.
Sounáležitost a spolupráce jsou potřeba. Sobecký individualismus, tak, jak ho dnes žijeme, nikam nevede. Respektive nespěje k harmonii, ale k destrukci.

Vycházíte z duchovních zákonů a často mluvíte o celostní léčbě, sounáležitosti - nejsou to jen prázdná slova?
Představíme-li si společnost, vlast, jako jedno tělo, tak jedině péče o každou jednu buňku a jejich vzájemná spolupráce a ctění a naplňování daru a vlastnosti každé buňky pro sebe sama i pro celek - může vést ke zdraví celého těla (národa, světa…). Začít musíme každý sám od sebe. Přirozený řád života je cesta harmonie, spolupráce a tvoření pro dobro celku - jednotlivce nevyjímaje. Všechno ostatní je nemoc, která má podobu rakoviny – část buněk parazituje na zdravé tkáni a nepřispívá celému organismu.