Cesta odpovědné společnosti společně s mnoha jinými uskupeními, občany i politiky již delší dobu přináší informace ohledně toho, co skutečně nabízí tzv. Istanbulská úmluva.

Při pohledu na název úmluvy – Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí – by se řeklo, vše je v pořádku, s tím lze jen souhlasit a podporovat. Pod touto vznešenou slupkou je však ukryto mnoho „čertíků“, které rozhodně nejsou občanům ani ženám ku prospěchu. Úmluva ohrožuje základ rodiny jako takové, ohrožuje mravní výchovu dětí i právní prostředí v naší zemi (jedno z opatření je možnost odnětí rodičovských práv), není opomenuta ani podpora migrace.

Setkali jsme se s mnoha poslanci a náš pohled na obsah úmluvy jsme jim zprostředkovali. Někteří z nich o skrytém (a o to závažnějším) nebezpečí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy nevěděli a při hlubším seznámení se s obsahem se většina oslovených poslanců bude zasazovat o odmítnutí této Úmluvy. Vyjma Pirátů, kteří centrálně v celé Evropě ratifikace této smlouvy podporují (!).

Naše činnost a setkávání s poslanci přispělo k aktivitě skalních příznivců ratifikace úmluvy a k uspořádání semináře - Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí: mýty a fakta. Na tento seminář nám nebyl umožněn přístup s odůvodněním: „Seminář je určen poslancům a poslankyním a senátorům a senátorkám a jeho kapacita je omezena. Již nyní máme přihlášeno poměrně velký počet zákonodárců, takže bohužel další místa poskytnout nemůžeme.“ Což je výborná zpráva, že je o téma zájem. A ještě jsme dostali nabídku: „Rozhodli jsme se ze semináře pořídit audiovizuální záznam. Ten následně zveřejníme na webu Úřadu vlády a v případě zájmu Vám na něj můžeme zaslat odkaz V současnosti také Úřad vlády ve spolupráci s Výborem pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách dokončuje brožuru, ve které na nejčastější mýty o Istanbulské úmluvě reaguje. V případě zájmu Vám můžeme i tuto brožuru zaslat a uvítáme spolupráci na jejím dalším šíření.“ Tak je na co se těšit.

Níže shrnujeme naše důvody, proč Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí – tzv. Istanbulskou úmluvu - navrhujeme Parlamentu ČR neratifikovat a vydat se stejnou cestou jako Slovensko, které ratifikaci Úmluvy zcela odmítlo s tím, že potřebná ustanovení ohledně ochrany žen případně doplní do svého právního řádu.

Dokument je navíc z hlediska ochrany žen i v naší zemi zcela nadbytečný, neboť zákony na ochranu žen již v legislativě máme.  Úmluva chce řešit problém násilí na ženách a domácího násilí, ale způsob, jakým toho chce dosáhnout, není přijatelný, protože staví na mezilidském nepřátelství, na „historickém boji mužů a žen“ a člověka nevidí očima vědy, víry a zdravého rozumu, ale očima ideologie.

Zde předkládáme zásadní výhrady k tomuto dokumentu:

1. Prosazování genderové ideologie, rozbití tradičních rodin

Pod líbivým povrchem ochrany žen před domácím násilím, skrývá Úmluva několik zásadních změn v našem právním řádu a zhoubný vliv na rodiny a výchovu dětí. Úmluva se snaží rozbít fungování tradiční rodiny (viz Článek 12, bod 1.: … s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice … jež jsou založeny … na stereotypním pojímání rolí žen a mužů ... - celá citace je uvedena níže). Úmluva jednoznačně požaduje prosazovat a dodržovat genderovou ideologii na všech úrovních školství, celé společnosti včetně médií a jde proti integritě rodiny jako takové. Zavádí do našeho systému zcela nepřirozené, zvrácené a mravní výchovu ohrožující pojetí výchovy dětí.  Je zcela nepřípustné a nevhodné, aby celá společnost ustupovala nátlaku několika procentní menšiny a tím pokřivovala zdravý a přirozený vývoj dětí v základních otázkách. Opravdu chceme, aby našim dětem byly čteny pohádky, jak si princ bere za muže panoše, jako se to již děje například v Rakousku?

Jak vypadá realizace genderové ideologie v praxi? Níže citujeme z brožury Gabriele Kuby – Gender nová ideologie ničí rodinu (2013).

„...6. Převýchova dětí sexualizací

Chceme-li změnit zásadní postoje populace k sexualitě, musíme začít u dětí. Co to znamená, ukazuje kterákoliv brožura Spolkové centrály pro zdravotní osvětu (BZgA) na toto téma. Společně se  Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vydala BZgA Standardy pro sexuální výchovu v Evropě. Doporučuje se v ní:

  • Podporování masturbace od batolecího věku
  • Informování o homosexualitě jako normální volbě již v mateřské škole
  • Odstranění genderových stereotypů u malých dětí
  • Informace, že rodina s otcem, matkou a dítětem/dětmi je rovnocenná s rodinami s jedním rodičem a s rodinami typu ‘patchwork’ a duhovými rodinami
  • Podporování sexuálních her v mateřské škole
  • Příprava na ‘první pohlavní styk” už od základní školy
  • Nácvik antikoncepčních technik, např. natahování kondomů na plastové penisy
  • Informace ohledně sexuálních technik: petting, erotogenní zóny, orální a anální sex
  • Nucení k verbalizaci sexuálních praktik
  • ‘bezpečný’ potrat
  • autonomní práva dětí

Za touto ‘sexuální výchovou zbavenou tabu’ stojí mj. ‘globální hráči’ OSN, UNESCO, EU, Mezinárodní federace plánování rodičovství (IPPF) a Světová zdravotnická organizace (WHO)...“ (Gabriele Kuby – Gender nová ideologie ničí rodinu 2013, str. 18, 19).

Abychom pochopili celou šíři genderové ideologie, musíme si připomenout, co to ten „gender“ vlastně znamená. Níže znovu citace z brožury Gabriele Kuby:

“Gender znamená ‘sociální rod’, který se může shodovat s biologickým pohlavím, ale také nemusí. ‘Gender’ byl v angličtině původně gramatickým pojmem pro rozlišování rodu slov (ten, ta, to). Na světové konferenci OSN o ženách v Pekingu v roce 1995 bylo prosazeno, že slovo ‘sex’ (pohlaví) jako výraz pro dvojpohlavnost muže a ženy bylo nahrazeno slovem ‘gender’. Feministky označily polaritu pohlaví muže a ženy za ‘nucenou heterosexualitu’ jako příčinu útlaku žen a sexuálních menšin a chtěly zavedením tohoto nového pojmu toto zlo vymýtit od kořenů. Nemáme se omezovat jen na dvě pohlaví, ale má jich být daleko více: lidé mohou být např. hetero-, homo-, bi-nebo transexuální. Politika ‘gender-mainstreamingu’ má ve všech oblastech společnosti prosazovat oprávněné zájmy rovného postavení mužů a žen, ale i nastolit absolutní ‘rovnost’, tj. zakázat jakékoliv rozlišování mezi muži a ženami a různými jinými formami sexuality. Sociální preferenci heterosexuality je třeba překonat. Na světové konferenci OSN o ženách v Pekingu se zformovala ‘rodinná koalice’, která svůj opoziční postoj k závěrům konference zformulovala takto: ‘Pekingská akční platforma je přímým útokem na hodnoty, kultury, tradice a náboženské přesvědčení velké většiny světové populace, a to jak v rozvojových zemích, tak i ve vyspělých státech. Tento dokument postrádá jakoukoliv úctu k důstojnosti člověka, snaží se zničit rodinu, ignoruje manželství, devalvuje význam mateřství, podporuje deviantní sexuální praktiky, sexuální promiskuitu a sex u mládeže.’ Navzdory veškerému odporu se už dvacet let tato politika úspěšně prosazuje po celém světě ....“ (Gabriele Kuby, Genderová ideologie ničí rodinu 2013, str. 6, 7).

Abychom věc pochopili až ke kořenům, je důležité zmínit hlavní ideoložku a průkopnici genderové teorie Judith Butlerovou:

„… Judith Butlerová, profesorka rétoriky a filosofie na Kalifornské univerzitě, Kolumbijské univerzitě a na European Graduate School ve Švýcarsku, je praktikující lesba. Její kniha z roku 1990, Gender Trouble – Feminism and the Subversion of Identity (česky: Problémy s genderem – Feminismus a podrývání identity) naznačuje už v názvu, oč jde: Podkopávání identity muže a ženy. Záměr Butlerové: ‘Jak je možné co nejlépe narušit kategorii sexuality, která staví na hierarchii pohlaví a nucené heterosexualitě?’ Za tím účelem chce Butlerová zrušit zákaz incestu a vymýtit ‘heterosexistické signatury’ v každém směru. Muž a žena, manželství a rodina, otec a matka, sexualita a plodnost prý na přirozenost nemají nárok, ba naopak ospravedlňují nadvládu mužů nad ženami a nadřazenost heterosexuality nad všemi ostatními formami sexuality. Judith Butlerová je zahrnována významnými cenami. 11. září jí byla městem Frankfurt nad Mohanem udělena cena Theodora W. Adorna dotovaná částkou 50.000 Eur. Během dvaceti let se teorie Judith Butlerové etablovaly na univerzitách jako nový obor ‘Gender studies’, v němž se ‘studující’ učí zpochybňovat sexuální identitu muže a ženy a heterosexualitu....“ (Gabriele Kuby, Genderová ideologie ničí rodinu 2013, str. 8).

Se znalostí výše uvedeného se podívejme na následující body Úmluvy:

Článek 6 – Politika citlivá k genderovým problémům, str. 6

Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této Úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.

Článek 2 – Rozsah účinnosti Úmluvy, str. 4

2 - Strany jsou vybízeny k uplatňování této úmluvy na veškeré oběti domácího násilí. Strany by měly při uplatňování ustanovení této úmluvy věnovat zvláštní pozornost ženám jakožto obětem genderového násilí.

Článek 3 – Definice, str. 5

a - “násilí vůči ženám” je chápáno jako porušování lidských práv a forma diskriminace žen a budou se jím rozumět veškeré činy genderového násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí.

c - pod pojmem gender” se rozumí společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.

d - genderově podmíněné násilí vůči ženám” znamená násilí, jež je zaměřeno na ženu proto, že je žena, anebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy;

Kapitola II. – Integrovaná politika a sběr dat, str. 6

Článek 7 – Komplexní a koordinovaná politika, str. 6

1 - Strany učiní nezbytná legislativní i jiná opatření pro přijetí a prosazování celostátní efektivní, komplexní a koordinované politiky zahrnující veškerá relevantní opatření směřující k prevenci a potírání všech forem násilí spadajících do působnosti této úmluvy a zajistí, aby násilí vůči ženám bylo řešeno holisticky.

2 - Strany zajistí, aby politika zmiňovaná v odstavci 1 stavěla práva oběti do centra veškerých opatření a aby byla implementována díky efektivní spolupráci mezi všemi relevantními agenturami, institucemi a organizacemi.

3 - Opatření přijatá v intencích tohoto článku budou podle nezbytnosti zahrnovat všechny relevantní aktéry, například vládní agentury, národní, regionální či místní zastupitelské sbory a úřady, národní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti.

Článek 12 – Obecné závazky, bod 1, str. 7

„Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“

Kapitola VI – Vyšetřování, stíhání, procesní právo a ochranná opatření

Článek 49 - Obecné závazky, str. 16

2 - Strany učiní, v souladu se základními principy lidských práv a s ohledem na genderově pojímané chápání násilí, nezbytná legislativní i jiná opatření pro zajištění efektivního vyšetření a stíhání přečinů posuzovaných v souladu s touto úmluvou.

Článek 14 – Vzdělání, str. 8

1 - Tam, kde to bude vhodné, podniknou strany kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, že genderově podmíněné násilí vůči ženám a právo na osobní integritu, to vše uzpůsobeno rozvíjejícím se schopnostem žáků.

2 - Strany učiní vše nezbytné pro podporu zásad stanovených v odstavci 1 v neformálních vzdělávacích zařízeních a také v zařízeních sportovních, kulturních a volnočasových a v médiích.

 

2. Právní zneužití Úmluvy

Úmluva doporučuje oznamovat násilí, které je zde popisováno velmi širokými pojmy a ohlašovat pouze na základě domněnek, podezření a předpokladů, že by se čin mohl v budoucnu stát. Zakazuje smírčí řešení sporů a nařizuje pokračovat v řízení sporu i tehdy, pokud oběť své podání nebo stížnost stáhne. Tyto i další věci dělají z dokumentu neřízenou střelu, která může být zneužita kdykoliv a proti komukoliv např. právě prostřednictvím útoku na děti, k jejich odebírání z fungujících rodin pod vymyšlenými záminkami. Bohužel, příklady z praxe odehrávající se v této oblasti nejen v severských státech ukazují, že naše obavy rozhodně nejsou pouze výplodem fantazie.

Článek 27 – Ohlašování, str. 11

Strany učiní nezbytná opatření k vybídnutí kohokoli, kdo se stal svědkem aktu násilí spadajícího do působnosti této úmluvy, anebo kdo má rozumný důvod se domnívat, že takovýto akt byl spáchán anebo lze očekávat, že bude spáchán v budoucnu, aby tuto skutečnost ohlásil kompetentním organizacím či úřadům.

Článek 48 - Zákaz povinných postupů alternativního řešení sporu a vynášení rozsudků v tomto duchu, str. 16

1 - Strany učiní v souvislosti s přečiny posuzovanými v souladu s touto úmluvou nezbytná legislativní i jiná opatření k zákazu povinných postupů alternativního řešení sporu, včetně mediace a smírčího řízení.

Článek 45 – Sankce a opatření, str.15

1 - Strany podniknou nezbytná legislativní či jiná opatření pro to, aby skutky posuzované v souladu s touto úmluvou, byly trestány efektivním, úměrným a odrazujícím postihem, zohledňujícím závažnost těchto skutků. Tento postih bude podle nezbytnosti zahrnovat tresty odnětí svobody, jež mohou vést k extradici.

3 - Strany mohou učinit i jiná opatření ve vztahu k pachatelům, například:

- monitorování a dozor nad usvědčenými osobami;

- odnětí rodičovských práv, pokud nejlepší zájmy dítěte, což může znamenat i bezpečí oběti, nemohou být garantovány jiným způsobem.

Článek 55 – Řízení Ex parte a ex officio, str. 17

1 - Strany zajistí, že pokud byl skutek spáchán celkově nebo částečně na jejich území, vyšetřování nebo stíhání skutků posuzovaných v souladu s články 35, 36, 37, 38 a 39 této úmluvy nebude zcela závislé na ohlášení nebo stížnosti podané obětí, a řízení může pokračovat i tehdy, pokud oběť své podání nebo stížnost stáhne.

 

3. Nadnárodní nevládní komise GREVIO

Je pro nás nepřijatelné upsat se pod monitoring a diktaturu komise tzv. Grevia, jejíž členové a také všichni ostatní členové její delegace (což jsou nezávislí experti z dané země, odborníci z různých oblastí, zaměstnanci Rady Evropy a tlumočníci, tedy v podstatě kdokoliv), mají v souvislosti s konáním a prosazováním agendy úmluvy – tedy včetně prosazování genderové agendy - doživotní imunitu, což je opravdu alarmující. Také se domníváme, že finanční prostředky našeho státu, o které Úmluva žádá, by měly jít tam, kde jsou potřeba, tedy ne do neziskových organizací, ale naopak např. matkám samoživitelkám.


Kapitola IX – Systém monitoringu

Článek 66 - Expertní skupina pro potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, str. 21 a 22

1  - Expertní skupina pro potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále v textu “GREVIO”)

bude monitorovat naplňování této úmluvy stranami.

7 - Členové GREVIO a další členové delegací konající návštěvu v jednotlivých zemích, v souladu s článkem 68, odstavce 9 a 14, budou požívat privilegií a imunity stanovené v dodatku této úmluvy.

Dodatek – Privilegia a imunity (článek 66)

1 - Tento dodatek se bude vztahovat na členy GREVIO, uvedené v článku 66 úmluvy, a také na všechny ostatní členy delegace při návštěvě určité země. Pro účely tohoto dodatku bude termín “ostatní členové delegace při návštěvě země” zahrnovat nezávislé experty z dané země a odborníky uvedené v článku 68, odstavci 9 úmluvy, zaměstnance Rady Evropy a tlumočníky najaté Radou Evropy pro doprovod delegace GREVIO v průběhu návštěvy dané země.

a -  imunity vůči zatčení a držení ve vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel, imunity vůči jakémukoli druhu právních postupů v souvislosti se slovy pronesenými či napsanými a činy uskutečněnými v rámci výkonu své funkce;

5 - V zájmu zajištění naprosté svobody slova a naprosté nezávislosti při plnění jejich povinností bude členům GREVIO a dalším členům delegace při návštěvě země, bude se na dotyčné osoby nadále vztahovat imunita vůči právním postupům v souvislosti se slovy vyřčenými nebo napsanými a veškerými počiny uskutečněnými při výkonu jejich funkcí i tehdy, kdy dotyčné osoby již nebudou tyto funkce zastávat.

Článek 11 – Sběr dat a výzkum, str. 7

2 - Strany se zasadí o to, aby byly v pravidelných časových intervalech prováděny průzkumy populace s cílem vyhodnotit prevalenci a trendy různých forem násilí, které spadají do působnosti této úmluvy.

Článek 8 – Finanční zdroje, str. 6

Strany vydělí přiměřené finanční a lidské zdroje pro náležité uplatňování integrované politiky, opatření a programů zaměřených na prevenci a potírání veškerých aktů násilí spadajících do působnosti této úmluvy, a to i těch, jež zajišťují nevládní organizace a občanská společnost.“

Článek 9 – Nevládní organizace a občanské společnosti, str. 6

Strany zajistí na všech úrovních uznání, povzbuzení a podporu práci relevantních nevládních organizací a občanské společnosti, aktivně se podílejících na potírání násilí vůči ženám a naváže s těmito organizacemi efektivní spolupráci.

Domníváme se, že tento dokument, byť už podepsaný bez veřejné diskuze v minulých letech (dne 12. května 2016), nemá co dělat v našem právním řádu. Případ paní Michalákové, který bohužel není ojedinělý, jež dodneška nemá své děti, nám budiž mementem, kam až může dojít praktický dopad aplikace takovýchto principů do výchovy a rodičovských práv.

Zasahování rádoby odborníků z řad pracovníků vyškolených na domácí násilí je patrné i z poslední doby, kdy tiskem proběhla zpráva o matce, která požádala neziskovou organizaci o pomoc (dítě se chovalo jinak než obvykle - což se stává, když se dítě vyrovnává se situací po rozvodu). Neziskovka okamžitě zavolala psychologa a dítě podrobili výslechu s tím, že ho otec zneužívá (což matka nečekala). Soud nakonec rozhodl ve prospěch otce, avšak dítě i otec budou již celý život nést toto stigma a vztah mezi nimi je nenávratně porušen.

Nechceme, aby byl tento dokument předlohou vyvolávání i řešení právních sporů, jejichž počet by pravděpodobně narůstal s aplikací tohoto promyšleného způsobu manipulace a násilí (proti kterému je údajně zaměřen), a které staví rodiče, přirozenou rodinu a odpovědnost rodičů na zcela nepřirozený základ.

Proto Vás žádáme, věnujte pozornost celému textu s vědomím plné odpovědnosti, neboť se již nejedná o rum, žárovky nebo pomazánkové máslo, ale o naše děti. Text Istanbulské úmluvy je napsaný velmi sofistikovaně (i zde je patrný záměr) a vsouvá do vět, se kterými lze souhlasit, vsuvky a dodatky, které zcela mění smysl a dosah tohoto dokumentu.