Máme za sebou druhé přímé prezidentské volby, jejichž důsledkem je zase vyšší polarizace společnosti. Posouváme se od respektu přes neúctu k nenávisti. Co bude dál?

 

Často slyším, že za znovuzvolení prezidenta Zemana (a samozřejmě taky za Babiše, Okamury a dalších „pekelníků“) můžou frustrovaní, chudí, starší, méně vzdělaní a venkovští. Ano, statistiky ukazují tuto zjevnou tendenci. Jsou to tedy „logicky“ oni, ti přihlouplí ničitelé krásné, zářné a jedině možné a správné budoucnosti?

Trochu podivné na této „logice“ ale je, že to je interpretace reality mnoha analytiků i u „velmi vyspělých demokracií“, kde bychom očekávali dostatečnou občanskou vyspělost. Vzpomeňte na komentáře k Brexitu nebo k prezidentským volbám v USA.

Není na čase si přiznat, že čelíme daleko hlubšímu a závažnějšímu trendu? Že je tady něco nekonečně významnějšího, co probíhá napříč celou euroatlantickou civilizací a je vynášeno na světlo zatím jen relativně nezřetelně – skrze „vítězství populistů“ ve volbách – ale může být hůř?

Ti lidé, co pracují za třináct hrubého, žijí „z ruky do huby“, vstávají ve dvě ráno i v neděli, abychom k snídani měli teplé pečivo a považovali to za samozřejmost, vidí něco, co ti tzv. úspěšnější vidět nemůžou nebo vidět nechtějí.

  • Vidí, že současný vývoj nevede k jejich stále lepšímu žití, ale naopak, k pracující chudobě, zadlužování, exekucím, nedostatku rozumných pracovních příležitostí… ne k spokojenému životu, ale k přežívání.
  • Vidí, že koncentrace ekonomické a politické moci a řízená demontáž suverenity národních států postupně ničí demokracii i tam, kde dříve byla.
    Vidí, že politici již dávno nehájí zájmy občanů, pokud je kdy hájili. Hájí zájmy korporací, oligarchů či zprivatizovaných „deep states“, které se nezastaví prakticky před ničím.
  • Vidí, že roste mediální manipulace, ideologická indoktrinace, protože jsou k ní ještě povětšinou dostatečně citliví.
  • Vidí, že už zase je jim předkládána jediná správná pravda, často až směšnými novodobými Jasánky, nebo je jim vtírána do podvědomí krásnými slovy vzdělaných, médii preferovaných učenců, která zní sice na první poslech andělsky, ale čpí sírou.
  • Vidí, že spravedlnost je jen pro vyvolené.
  • Vidí, že jsou oklešťovány svobody. Že zákony jsou psané tak, aby je prakticky nebylo možné dodržet a naopak bylo snadné je použít proti nepohodlným.
  • Vidí, že projekt EU postupně eroduje a mění se v pravý opak toho, v co doufali. A že nám v poslední době přináší spíš nárůst rizik, než nárůst bezpečí.
  • Vidí, že je zase vyráběn umělý nepřítel, který má kanalizovat narůstající frustraci.
  • Vidí, že technologie a nekryté peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán.
  • Vidí, že relativizace a zesměšňování tradičních hodnot ničí vztahy, soudržnost a vedou k vypjatému individualismu a v konečném důsledku boji všech proti všem.
  • Vidí, že vše, za co umírali naši předkové, se rozplývá před očima.

Z toho všeho mají strach. Uvědomují si, že pokračovat stejným směrem je cesta do pekel. A na cestě do pekel se pochopitelně začnou objevovat „pekelníci“. Jenže je nestvořili ti „frustrovaní“, ale ty mocenské, intelektuální a jiné elity, které ignorují tyto negativní trendy nebo je dokonce aktivně pomáhají vytvářet. A tak vědomě či nevědomě působí proti zájmům lidí. A v konečném důsledku i proti sobě, je to klasická volba mezi menším zlem v přítomnosti a větším zlem v budoucnosti. Parazitické chování elit vůči vlastnímu lidu nedopadlo nikdy dobře.

Co to znamená do budoucna?

I když si elity najmou ty nejlepší spin doktory a marketéry na světě, nalijí ještě víc peněz do vystajlovaných kandidátů typu Drahoš, většinu v nezmanipulovaných volbách už nikdy nezískají. Pokud zásadně nezmění své myšlení.

Nejsem zajisté první, kdo něco takového píše. Kolikrát v dějinách a na kolika místech byla stejná situace, kdy společnost za zenitem svého vzestupu začíná výrazně více spotřebovávat než produkovat a navíc se nůžky spotřeby sociálních skupin rozevírají? Kdo četl knížku Kolapsy a regenerace civilizací nebo alespoň viděl přednášky egyptologa Miroslava Bárty, ví, o čem mluvím.

A tak se pomyslné kyvadlo zase jednou vychyluje a snahy elit o udržení status quo ho ženou ne do rovnováhy, ale čím dál více do extrémnější polohy. A pokud to nepochopí včas, objeví se skuteční démoni. Je to „fyzikální“ zákon zpětného pohybu kyvadla. A čas hraje proti nám… kdy že přijde další ekonomická krize?

Jediná cesta z neúprosného schématu pana profesora Bárty je, že významná část obslužných elit odloží zvířecí instinkty pudu sebezáchovy a nebude pro „třicet stříbrných“ chránit skutečné (parazitické) elity v iluzi, že chrání sama sebe, ale vědomě se přidá na stranu tzv. obyčejných lidí.

Jinak Pán Bůh s námi.