V historii jsme již nesčetněkrát byli svědky toho, jak jednoduše se dají i dobré myšlenky zneužít. A Istanbulská úmluva nejen že zneužívá téma domácího násilí, ale sama může být zneužita. Má svůj "luciferský efekt". Neznamená to nic menšího, než že vydíratelným bude každý, kdo má děti a komu chybí ten správný názor. 

Cesta odpovědné společnosti společně s mnoha jinými uskupeními, občany i politiky již delší dobu přináší informace ohledně toho, co skutečně nabízí tzv. Istanbulská úmluva.

9. září proběhly ve Švédsku volby. Předchozí, předčasné volby se měly konat v březnu 2015 kvůli tehdejší neschopnosti schválit rozpočet. V té době byla nejpalčivějším tématem otázka imigrace.

Je dobře, že divadelní představení Vaše násilí a naše násilí vzbudilo takový ohlas a mediální diskuzi. Smutnější je, že každý má potřebu se přidat na jednu či druhou stranu a utloukat protivníky často jen pseudoargumenty. Aniž by si lámal hlavu, o co tady jde především.

George Soros přišel se spásnou myšlenkou, jak „zachránit“ Evropu. Když se však na jeho „nový“ nápad podíváme z trochu jiného úhlu a v širších souvislostech, zjistíme, že je to stále ten stejný plán, vedoucí Evropu do záhuby.

Pokud by Marrákešská deklarace byla ojedinělým dokumentem nezapadajícím do celkového kontextu politické agendy EU, možná by se nad ní dalo mávnout rukou. Jenže není.

Jde o deklaraci, prohlášení, které se podává jako boj s nelegální migrací, což je svým způsobem pravda. Když se ale podíváme, jak chtějí představitelé EU s nelegální migrací bojovat, tak zjistíme, že MAJÍ PŘIPRAVENOU STRATEGII, KDY SE Z NELEGÁLNÍ MIGRACE SKRZE NAŘÍZENÍ A ZÁKONY STANE MIGRACE LEGÁLNÍ. A nepočítá se zde s žádnou horní hranicí pro množství přistěhovalců, které by EU byla schopna pobrat. O EU tu vůbec, ale vůbec nejde.