Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, tedy nejvyšší strážce demokracie u nás, se dopouští logických chyb a v konečném důsledku tak hrozí, že bude svými rozhodnutími podporovat antidemokratické procesy, jako například cenzuru.
Předseda Ústavního soudu poskytl Hospodářským novinám rozhovor, kde mimo jiné říká: „Globalizace přinesla vedle pozitivních důsledků i velmi výrazné dehumanizační tendence, lidé se cítí být zcela osamoceni, mají pocit, že žádná z tradičních politických stran je nereprezentuje, a hledají novou náhradu. Mají pocit osamění, bezmoci a hlavně strachu“.
Na otázku, zda je u nás ohrožen demokratický právní stát, pak odpovídá: „Zdá se, že je ohrožen v rámci celé naší euroatlantické civilizace, jenom míra rezistence vůči těmto vlivům je stát od státu různá. Je to paradoxní, protože materiální úroveň obyvatel se neustále zvyšuje. Jenže současně se zvětšují sociální rozdíly, a to výrazným způsobem. Navíc jistá část společnosti si je vědoma toho, že klasický ústavní systém, ve kterém má rozhodovat politická reprezentace, je do značné míry vyblokován působením nestátních a nepolitických, zejména nadnárodních ekonomických subjektů, jejichž moc začíná omezovat kompetence národních státních orgánů“.
Skvělé. To se dá podepsat. Další jeho myšlenka je: „Nejhorší a zároveň nejúčinnější nástroj populistických a extremistických uskupení je práce se strachem. A je úplně jedno, jestli tím nepřítelem vzbuzujícím strach bude cizinec, osoba jiné barvy pleti, majetná osoba, nebo dokonce instituce, jako je Evropská unie“.
Samo o sobě je to jistě pravda. Ale copak nechápe příčinné vztahy mezi těmito procesy? Nechápe, že populismus a extremismus vyrůstá právě z „dehumanizační tendence globalizace“ a rostoucího vlivu „nadnárodních ekonomických subjektů, jejichž moc začíná omezovat kompetence národních státních orgánů“ jako logická reakce na rostoucí frustraci ve společnosti?
No, a korunu tomu dává tím, že pléduje pro zavedení cenzury na sociálních sítích: „Pro mě bylo příjemné překvapení, že Spolková republika přijala zákon, který umožňuje bezprostřední cenzuru a zásahy do obsahu sociálních sítí“.
Co tím vlastně říká? Neléčíme příčiny, léčíme příznaky. Máte problém? Řešte ho tak, že ho zneviditelníte, potlačte jeho vnější projevy. Prostě odpojte systémy zpětné vazby. Je to jako léčit první stádia rakoviny práškem na bolest. Fajn, chvilku se bude pacient cítit lépe. A co dál?
V současné situaci potřebujeme pravý opak. Dát prostor každému a vyslechnout každého. I tzv. extrémisty ve smyslu jejich kritiky / analýzy, ne řešení. Moudrý politik by je měl vnímat jako kanárky v dole. Extremistou není ten, kdo kritizuje systém, ale ten, který prosazuje nehumánní řešení vůči nějaké skupině lidských bytostí (včetně sebe sama). To neznamená, že by se neměly postihovat zjevné výzvy k násilí, například.
Potřebujeme nazývat věci pravými jmény. Nestrkat hlavu do písku. Pokud bude naše politika a mediální obraz reality založen na principu “Šiklová” – raději se bude mýlit s X, než mít pravdu s Y – polarizace společnosti se bude zvětšovat. Rozpor mezi tím, co vidíme a prožíváme a co je nám předkládáno, se bude dále zvětšovat. Už to ale přestává být legrace. Takhle vzniká či je vytvářeno psychologické předpolí války.
