Rezort zahraničních věcí a obrany

Obnovení vlastní zahraniční politiky a vlastní armády

Zdroj: E15.cz

Současný stav

Zahraniční politika suverénního státu má dva základní rozměry: bezpečnostní a ekonomický (obchodní). Do bezpečnostního patří především:

  1. podporovat mírová řešení a přirozenou komunikaci mezi všemi aktéry, bránit eskalaci napětí
  2. zabránit angažování se v těch konfliktech, u nichž není jednoznačně prokazatelný obranný charakter anebo existuje jiné, stejně účinné řešení
  3. eliminovat nebo alespoň včas předvídat možná ohrožení ČR cizí mocí
  4. zajistit politické předpoklady a podmínky pro diverzifikovaný dovoz / vývoz strategických surovin (řešeno v následující kapitole)

Na to tyto cíle (především bod 3.) pak navazuje role armády, jejíž hlavním účelem je být dostatečnou odstrašující hrozbou při eliminaci hrozeb spojených s vojenským ohrožením cizí mocí. Lapidárně řečeno: základem vnější bezpečnosti státu je „moudrá diplomacie, vzájemně výhodný obchod a silná armáda“.

Současná zahraniční politika ČR nesplňuje dostatečně ani jednu z těchto rolí. V podstatě se nedá hovořit o suverénní zahraniční politice. Realizujeme vazalskou politiku vůči Německu, potažmo EU a NATO.

Důsledkem je, že naše bezpečnost stojí a padá na skutečných cílech, záměrech, hodnotách, morálce a schopnostech těchto mezinárodních struktur. Jaké jsou?

NATO i EU slouží převážně zájmům globálních či amerických státních elit (tzv. deep state), nikoliv zájmům občanů příslušných zemí. Za těmito elitami jsou zájmy převážně nadnárodních korporací. V důsledku toho je podporována agresivní zahraniční politika, jejímž důsledkem je rozvrat stability na blízkém východě, na Ukrajině, ovlivňování politické situace v Jižní a střední Americe a v dalších zemích. Podle mnoha indicií část globálních elit připravuje válku s Ruskem, potažmo s Čínou.

Z tohoto důvodu je naše účast v těchto organizacích střednědobě neúnosná, pokud se samy nepromění (u EU a částečně i NATO ). Jedna cesta je proměna EU. Druhá cesta je rozpad EU na menší celky.

Důvody k vystoupení z NATO budou:

  • nový konflikt zemí NATO porušující čl. 1 smlouvy NATO o řešení konfliktů mírovou cestou
  • trvající eskalace napětí s Ruskem: pokračování politiky sankcí, přesunování armády k jejím hranicím, porušování strategické rovnováhy, barevná revoluce v Bělorusku, vstup Ukrajiny anebo Běloruska do NATO, rozdmýchávání konfliktu na Kavkaze
  • trvající eskalace napětí s Čínou
  • trvající nečinnost související s migrační krizí při případné další vlně migrace

Důvody k vystoupení z EU budou:

  • setrvání na stávající či rostoucí migrační politice
  • další zřejmá podpora zájmů korporací
  • zachování nebo další rozvoj politické integrace na úkor suverenity národních států
  • další oklešťování svobod občanů
  • zachování a další eskalace sankcí vůči Rusku
  • tlaky ze stany EU na zavedení eura
  • otevření přístupových jednání s Tureckem

Analogicky tomu také odpovídá stav armády ČR. Armáda byla redukována v podstatě na expediční sbor schopný zasahovat v součinnosti s jednotkami NATO v zahraničí. Typ techniky a vybavení, stav výzbroje a výstroje, počty vojáků, druhy odbornosti, to všechno snižuje schopnost armády hájit území ČR.

Navíc je v posledních letech úspěšná snaha změnit legislativu tak, aby bylo možné vyslat armádu (nejen profesionály a aktivní zálohy, ale všechny odvedené občany) na zahraniční mise bez souhlasu parlamentu.

Dalším významným aspektem v armádě je obrovská korupce, která se táhne již od devadesátých let. Výsledkem jsou předražené nákupy, nefunkční výzbroj a výstroj, zbytečné či neefektivní výdaje díky chybějící nebo chybné obranné koncepci atd.

Podobným nebezpečím je vliv cizích tajných služeb v armádě a našich tajných službách. Není jasné, do jaké míry, případně jakým způsobem tyto cizí zájmy ovlivňují rozhodování a chod těchto složek a jak by se zachovaly v krizové situaci.

Koncepce a nástroje řešení

  1. očista příslušných složek od korupce a vlivů cizí moci
  2. zajištění zahraniční politiky všech azimutů postavené na principu „já pán, ty pán“
  3. podpora všech nástrojů, postupů a programů vedoucích k mírovému řešení
  5. vytvoření a realizace koncepce společné středoevropské bezpečnosti na půdorysu V4 / bývalého Rakouska – Uherska nebo i na širším půdorysu, pokud taková struktura bude hájit zájmy občanů a ne libovolného vojensko-průmyslového komplexu nebo Trojmoří bez vlivu současného vedení EU
  6. alternativně zabezpečení všeobecně uznané neutrality v obdobném prostoru, garantované Ruskem (a USA?)
  7. vysoká podpora zahraničnímu obchodu s důrazem na země poskytující strategické suroviny
  8. výrazné posílení schopnosti tajných služeb a diplomacie včas zajistit identifikaci hrozeb
  9. změna obranné koncepce odpovídající typu dojednané kolektivní bezpečnosti a aktuálním hrozbám
  10. výrazné zvýšení schopnosti armády čelit vybraným hrozbám samostatně nebo jen s logistickou podporou ostatních členů systému kolektivní bezpečnosti

Cílový stav

  • suverénní zahraniční politika všech azimutů
  • kolektivní středoevropská bezpečnost nebo uznaná neutralita středoevropských zemí garantovaná jednou nebo více velmocemi
  • diplomacie, armáda a tajné služby hájí výhradně zájmy občanů ČR
  • schopnost včas identifikovat hrozby ze strany cizí moci nebo hybridní hrozby
  • schopnost čelit identifikovaným hrozbám buď samostatně, nebo v rámci kolektivní bezpečnosti a adaptovat se pružně na nové hrozby

Měřitelné indikátory úspěchu

  1. Respekt k zahraniční politice ČR od partnerů a mezinárodních institucí
  2. Široce akceptovaná role mediátora v mezinárodních vztazích
  3. Absence realizovaných hrozeb

Podmínky funkčnosti

  • Dostatečně dotažený proces decentralizace, jak v politickém, tak ekonomickém smyslu, tj. dostatečný ekonomický růst a výběr daní umožňující tyto kroky realizovat
  • Dostatečná důvěra v demokratický proces a funkčnost státní administrativy
  • Dostatečná důvěra v řídící elity