PŘIROZENÝ ŘÁD

Vše v prostoru a čase je určitá forma energie, která se uspořádává do relativně stabilních energetických systémů. Neexistuje žádný izolovaný systém. Vše se pohybuje a interaguje. 

• Každý stabilní energetický systém je uspořádán v trojnosti tří podsystémů (žena – muž – dítě; žloutek – bílek – skořápka; proton – neutron – elektron…).
• Pohyb energetického systému je vytvářen polaritou (dualitou) „protikladů“ (nádech – výdech; plus – mínus; akce – reakce…).

Vše je (s)tvořeno se záměrem poznávat a poznat sebe sama. Účelem poznávání je získávání nových a dokonalejších vlastností vedoucích k vyššímu uspořádání.

• Růst uspořádanosti se děje prostřednictvím výměny energie resp. komunikace mezi jednotlivými energetickými systémy. 
• Vlastností / nástrojem poznávání a růstu uspořádanosti je komunikace s cílem maximalizovat energetické toky a minimalizovat energetické bloky.

UNIVERSUM a všechny jeho energetické podsystémy (od atomů přes buňky, člověka až po galaxie) se řídí stejnými univerzálními zákony (viz též 7 zákonů přirozené komunikace).

• Porušování těchto zákonů není (dlouhodobě) tolerováno a vyšší systémy vždy dříve či později zajistí naplnění těchto zákonů.
• Pro každý energetický systém, tedy i člověka či společnost, je optimální umožnit a podpořit všechny energetické toky (pohyby, komunikaci) a tím podpořit směřování k harmonii a uspořádanosti. Vytváření energetických bloků vede naopak k disharmonii se všemi důsledky pro toho, kdo bloky vytváří. 

Tato část je z určitého úhlu pohledu nejednodušší, protože „proces řízení změny“ známe dobře ze svých životů. Hodnota tohoto algoritmu spočívá v jeho univerzálnosti a možnosti kontrolovat si, zda při realizaci změny nevynecháme nebo nepřehlédneme něco podstatného.

Příklad: jsem spokojený jako zaměstnanec a vyhovuje mi to.

Příklad: zaměstnanecký poměr mi přestává vyhovovat, uvědomuji si, že jinde to nebude lepší a zvažuji podnikání. Přemýšlím, co to bude  pro mne znamenat na úrovní fyzické (zvládnu to energeticky? Zdravotně?), emoční (dokážu si poradit s vypjatými situacemi? vyšším stresem?) a mentální (zvládnu všechny nástrahy administrativy, práva atd.?). Co konkrétně bych dělal? Jak se k tomu bude stavět rodina?  Je to realizovatelné?

Příklad: Po předchozím zvažování docházím k rozhodnutí, že to zvládnu a mám jasnou představu, v čem bych chtěl podnikat. Považuji záměr za realizovatelný, minimálně to mohu zkusit.

Příklad:  Získávám souhlas rodiny, našel jsem potenciální společníky. Ověřil jsem si, že v zaměstnání za mne budou mít náhradu. Počáteční vklad můj a společníků je dostatečný pro rozjezd firmy. Jednání o detailech s potenciálními společníky jsou věcná a konstruktivní. Spočítám si, že případný neúspěch nezruinuje mou rodinu.

Příklad: dávám dohromady všechna fakta, posuzuji naposledy plusy a mínusy, rizika a příležitosti a rozhoduje se do toho jít.

Příklad: Se společníky sepisujeme společenskou smlouvu, podepisujeme jí a vytváříme detailní plán startu firmy.

Příklad: Sedíme v nových kancelářích, firma má všechno nezbytné pro svůj rozběh, hledáme první zákazníky. Všechno je nové, zažívám pocity radosti i zklamání (jeden ze společníků neodvádí slíbený výkon).

Příklad: Ve firmě si vše postupně sedá, slaďujeme si dělbu práce, způsob komunikace, zžíváme se s informačním systémem, realizujeme úspěšně první zakázku a inkasujeme za ní.

Příklad: Firma běží dobře, již po prvním roce existence máme zisk, výborný pracovní kolektiv a dobré výhledy do budoucna. Stal jsme se svým pánem, jak jsme vždycky chtěl.