Rezort práce a sociálních věci
1. Podpora zaměstnanosti, ochrana a spoluodpovědnost zaměstnanců
Současný stav
Důsledky globalizace a neoliberální ideologie uplatňované přechozími vládami mají též dopad na zaměstnanost, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a tlak na intenzitu pracovního výkonu.
Nezaměstnanost v regionálním kontextu byla analyzována v části 8. programu. Obecně je třeba konstatovat, že v ČR je stav oproti zemím EU velmi dobrý, ale cenou za zaměstnanost je posunutí ČR na úroveň rozvojové země. Průměrný plat v rozvinutější části Číny se již blíží hodnotám v ČR a stáváme se doslova levnou montovnou západních zemí, především Německa. Návrat mezi vyspělé země je řešen v kapitolách 8. a 10. programu.
Na zaměstnanost (v primárním hodnototvorném sektoru ekonomiky, tj. v zemědělství, průmyslu a komerčních službách) mají vliv především tyto parametry:
- globální konjukturální vlivy
- konkurenceschopnost podniků na globálních trzích anebo míra ochrany ekonomiky
- invence a podnikavost v populaci, odborné a podnikatelské know-how
- podíl lidské práce na tvorbě přidané hodnoty (automatizace a robotizace tento podíl snižuje)
- orientace majitelů a managementu (růst hodnoty firmy nebo dividendy? Za měsíc nebo za deset let?)
Základní dilema ohledně zaměstnanosti spočívá v tom, jak zvýšit reálné mzdy na důstojnou úroveň a přitom zachovat zaměstnanost nebo jí ještě zvýšit. Základní premisou je, že stát není schopen zaměstnanost „natvrdo“ zajistit. Může jen vytvářet takové podmínky, které budou zaměstnanost podporovat.
Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli jsou nestabilní a poplatné situaci v konkrétní lokalitě (trh práce), situaci na konkrétním trhu či trzích, kde firma působí a na přístupu majitelů či manažerů. Proto je možné pozorovat všechny možné situace:
- zaměstnanci jsou reálně v pozici „žebráků“, kteří musí přijmout nabídnuté podmínky i způsob zacházení
- vzájemná potřeba zaměstnanců a zaměstnavatelů je vyvážená
- zaměstnavatelé jsou v pozici, kdy zajistit pracovní výkon nákladově ohrožuje jejich konkurenceschopnost
Dalším tématem jsou odlišné zájmy ohledně flexibility pracovní doby versus jistoty příjmu. Zaměstnavatelé logicky požadují co nejvyšší flexibilitu a možnost využít zaměstnance podle aktuální potřeby. Mají názor, že tato flexibilita díky zákonným normám je příliš nízká a cena práce (daně a odvody za zaměstnance, splnění všech předpisů týkajících se zaměstnanců, účetní a personální agenda, zajištění zaměstnanců proti výpovědi z nadbytečnosti…) je příliš vysoká. Zaměstnanci naopak logicky požadují maximální ochranu a jistotu příjmu. Čím menší je příjem, tím větší požadavek na ochranu a jistotu.
Tyto všechny vlivy dopadají též na požadavky týkající se intenzity pracovního výkonu, neplacených přesčasů atd. Týkají se nejen dělnických profesí, ale především odborných profesí a středního a vyššího managementu. Téma vyhoření a prokrastinace je produktem globalizace a neúměrného tlaku na výkon. Má negativní dopady na psychický a fyzický stav populace, vztahy v rodinách i ve společnosti.
Závěr: zaměstnanost, důstojnost a spokojený život odpovídající konkrétnímu naturelu a hodnotám v regionech a zemích je důležitější než plná otevřenost světovým trhům, zvláště pak deformovaným dotacemi, otrockou prací atd.
Koncepce a nástroje řešení
- podpora malého a středního podnikání a inovací (kapitola 8. programu)
- v případě nutnosti ochrana domácího trhu před „nefér“ konkurencí
- snížení ceny práce pro zaměstnavatele
- ochrana zaměstnanců v situacích zneužívání nerovného postavení (minimální mzdy, nucení k práci na černo, požadavky na neúměrný výkon…)
- podpora pracovní flexibility za podmínky vyšších mezd
- daňová motivace zaměstnavatelů k orientaci na dlouhodobé cíle a zvyšování hodnoty podniku
- podpora systémů motivace zajišťujících rovnováhu mezi příjmy zaměstnance, jeho pracovním výkonem a jím vytvořenou hodnotou
- podpora organizačních modelů zvyšujících spoluodpovědnost zaměstnanců za ekonomiku podniku (systém „Baťa“)
- podpora takových modelů vlastnictví, které počítají se zaměstnanci jako spoluvlastníky (omezovat zvětšování příjmového rozdílu mezi zaměstnanci a vedením)
- podpora vzdělávání v oblasti tvorby „lidského kapitálu“
Cílový stav
- zaměstnanost je dostatečně vysoká
- příjmy ze zaměstnání zajišťují důstojný život všem zaměstnancům
- vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců je participativní, existuje velmi málo případů zneužití nerovného postavení zaměstnavatele
- podstatná část podniků je spoluvlastněna zaměstnanci anebo zaměstnanci mají jinou dostatečnou motivaci na ekonomických výsledcích podniku
Měřitelné indikátory úspěchu
- snižování míry dlouhodobé nezaměstnanosti
- průměrná mzda a mzdové kvantily ve vztahu k inflaci
- míra investic do technologických a organizačních inovací podporujících konkurenceschopnost
- míra spokojenosti zaměstnanců (výzkum – uspořádanost firmy jako celku)
- podíl podniků se zavedenými organizačními modely podporujícími spoluodpovědnost zaměstnanců za ekonomiku podniku
- podíl podniků (a podíl na ekonomickém výkonu) s modely vlastnictví, kde zaměstnanci jako spoluvlastníky
Podmínky funkčnosti
- dostatečná decentralizace v oblasti politické i ekonomické
- dostatečné prosazení přirozené ekonomiky (viz kapitola 10 programu)
2. Vytvoření udržitelného a spravedlivého sociálního systému
Současný stav
Současný sociální systém nevytváření motivace pro zlepšení životních podmínek jeho uživatelů a jejich zbavení se závislosti na sociálním systému. Společnost nevytváří systematické podmínky pro udržitelný stav a rozvoj společnosti. Stále roste počet osob resp. rodin trvale závislých na sociálních dávkách všeho druhu. Společnost řeší následky problémů spíše než, aby se snažila odstranit příčiny těchto dlouhodobých problémů. V čerpání dávek dochází k nesmyslnému čerpání i k podvodům. Objem vyplacených dávek velmi zatěžuje státní rozpočet. Současný systém vychovává k parazitickému chování takto závislých občanů. Bohužel uživatelé současného sociálního systému nemají mnoho šancí se z bludného kruhu destrukce sebe a společnosti dostat. V mnoha případech bývají uživatelé sociálního systému aktivní v šedé či černé ekonomice. Většina je dlouhodobě a systematicky diskriminována. Vytváření takových podmínek postupně učí a tím i nutí ostatní ne jako záchranné, ale jako „dojné“ sítě. Je to systémově nelogický postup, který nepodporuje stabilitu společnosti.
Ani současný důchodových systémem nepodporuje budoucnost naší společnosti tím, že nerozlišuje mezi lidmi, kteří vychovali či nevychovali děti. Pokud občan nemá potomky a zájem je ani adoptovat, pak nepodporuje a neúměrně zatěžuje průběžný důchodový systém. Společnost podporuje skoro až bezbřehý individualismus, který je však destruktivní.
Současné sociální problémy se projevuji v rodinách i na školách. Řešíme problémy ex-post a ještě velmi zastaralými metodami.
Koncepce a nástroje řešení
- systematické vytváření podmínek pro vedení tradičního života a kultury této země
- systémová preventivní opatření, tj. vytváření podmínek pro růst pracovité, vzdělané resp. svobodné a odpovědné populace vědomé si sounáležitosti:
- zajistit propojení sociálních práv s povinnostmi vůči společenství a učit to ve školách
- vytváření podmínek pro maximální zaměstnanost, vydávat dávky jen proti provedené práci či růstu kvalifikace
- systematický postup proti šedé a černé ekonomice, které systém dávek podporují
- systematická výchova zainteresovaných osob v rámci obce, regionu
- podstatnou část aktivit úřadů majících v gesci sociální péči přesunout do preventivních činností
- změna principů přidělování dávek:
- předtím nízké odvedené daně – potom nízké dávky (existují výjimky)
- přidělování dávek podmíněno odvedenou prací na sobě či pro společnost
- důstojná podpora jen skutečně potřebným a na nezbytně nutnou dobu
- účelná decentralizace sociálního systému
- výše důchodového pojištění závislá na počtu dětí:
- dítě velké progresivní odvody dle věku (možnost adopce)
- dítě velké lineární odvody
- děti normální odvody
- děti a více: snížené odvody (i v dospělosti, pokud už dítě pracuje)
- střednědobá opatření a nástroje pro „léčbu“ stávajícího stavu:
- přizpůsobit fungování justice, na úřadech práce, redefinovat spolupráci s ostatními úřady, školami a firmami v regionu ( jde především o vzájemnou informovanost a společné vytváření podmínek ve prospěch jedince i společnosti)
- systematicky řešit pomocí mediace a dalších odzkoušených metod, které celostním způsobem odkrývají příčiny problémů
- bezdomovectví: vrátit a definovat domovské právo, zajistit poradenství a preventivní aktivity, zabraňující ztrátě bydlení
- změnit podmínky fungování agentur zajišťujících práci; v současné době jde o aktivity podporující deformaci nejen trhu práce, ale i sociálního prostředí; jedná se o trh s novodobými otroky
- závislé a parazitující osoby učit nejen svobodě, ale i odpovědnosti (práva a povinnosti)
Cílový stav
- Podstatná část populace chápe, že „bez práce nejsou koláče“ a chová se podle toho
- Podstatná část populace považuje důchodový a sociální systém za spravedlivý
- Pomoc a péče není vnímána jako vynucená, ale stává se přirozenou formou a normou chování
- Vyrovnaný důchodový účet
- Vyrovnané účty dalších sociálních služeb
- Žádní bezdomovci, kteří si to nevybrali jako styl života
Měřitelné indikátory úspěchu
- Počet dlouhodobě nezaměstnaných
- Snížení počtu rozvodů
- Snížení počtu vyplacených dávek
- Zvýšení zaměstnanosti ve statistice menšin
- Vyrovnaný sociální systém
- Počet bezdomovců
Podmínky funkčnosti
- Změna zákonů
- Osvěta mezi lidmi
3. Obnovení důstojných podmínek pro tradiční rodinu
Současný stav
Tradiční rodinou rozumíme společnou domácnost biologické matky, biologického otce a jejich dětí, kteří zajišťují všechny potřebné reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální funkce.
V současné společnosti je člověku stále vnucováno, že tradiční rodina je něco, co se již přežilo. Média i zákonné normy vytvářejí ve společnosti podmínky, které mění naše chování ve společnosti směrem od tradiční rodiny. Preferují se a popularizují se tzv. „netradiční vztahy“. Právní normy vytvářejí výhodnější podmínky pro sobecké individualisty, kteří nechtějí vědět, že zájem vyššího celku je důležitější, než osobní zájem. Proto například odkládají příchod potomstva a naopak budují kariéru. Společnost nevytváří systematické podmínky pro tradiční rodinu. Nevytváří podporu pro růst nebo alespoň zdravou stabilitu populace. Důsledkem je, že celá Evropa problémy s porodností.
Současné četné a hluboké problémy v rodinách a následně ve školách jsou projevem této destruktivní proměny společnosti. Existují metody jako mediace a další efektivní metody, které celostním způsobem odkrývají příčiny problémů v rodinách a ve školách. Z nich vidíme, že současný systém je postaven pouze na financování a řešení následků nikoli příčin. Byla vybudována síť dotovaných neziskových organizací, které společnost neúměrně zatěžují a nemohou pomoci, protože neřeší kořeny problémů. Svou činností naopak podporují další destrukci tradiční rodiny, výchovy i tradic národa.
Dalším velmi negativním jevem jsou pseudovědecké teze, prosazované a tedy i institucionalizované zatím především v severských zemích, které hypertrofují tzv. „práva dítěte“ do rozměrů, které překračují každý rozumný limit. „Právo na šťastný život“ pak může znamenat, že dítě je odebráno z rodiny jen proto, že matka dítěte je hluchá nebo postižená či rodina není dostatečně ekonomicky zajištěná. Láska a přirozené pouto mezi dětmi a rodiči není bráno v potaz. Prosazování těchto tezí již probíhá skrze tzv. Norské fondy i v České republice. Můžeme se jen dohadovat, jak ovlivňuje myšlení a jednání pracovníků OSPOD. Z pohledu totalitní moci to může být jeden z nejúčinnějších prostředků k ovládání lidí.
Vidíme také neustálé prosazování multi-kulturní společnosti, v jehož důsledku menšiny získávají stále větší finanční výhody oproti většině. Multi-kulturní společnost není homogenní. Je to jen mix menšinových center s odlišnými tradicemi a kulturou, kde každý podporuje své centrum. Je zde principiálně porušen princip spolupráce, společně vnímané svobody a odpovědnosti ke společnosti jako celku. Tato multi-kulturní centra jsou velmi destruktivní a dlouhodobě zatěžují fungování společnosti. Tato koncepce destruuje tradice, kulturu a ekonomiku většinové společnosti.
Pokud necháme ve společnosti klíčit a růst tyto trendy, zvyšovat četnost extrémních situací a neřešených konfliktů, pak se v určitém okamžiku změní struktura i dynamika komunikace ve společnosti. Důsledky mohou být zásadní:
- Rozpad průběžného důchodového systému z důvodu neschopnosti nebo neochoty ho financovat příliš málo početnou produktivní skupinou populace
- Rozpad přirozených komunit a jejich vědomí sounáležitosti a další nárůst vypjatého individualismu
- Rozpad kulturní a hodnotové identity a národních tradic
Koncepce a nástroje řešení
- osvěta a vzdělávání o nezastupitelnosti rodiny, tradicích, národu, vlasti, jazyku a historických osobnostech národa
- výrazné společenské ocenění role matky ve všech významech
- vytvořit podmínky pro presentaci pozitivních vzorů v mediích
- zjednodušovat a decentralizovat do regionů vytváření takových podmínek, které k rodičovským právům přiřadí jednoznačné povinnosti (řešení problémů tzv. nepřizpůsobivých občanů), aby nebylo možné zneužívat sociální síť
- vytvořit motivační podmínky, aby bylo výhodnější pokračovat v tradici:
- daňovou a další podporou úplných rodin, především s více dětmi
- systematickým vytvářením podmínek pro vedení tradičního života a kultury této země
- vytvářením podmínek pro mezigenerační soudržnost na úrovni rodiny
- vytvoření regionální, především preventivní (ale i pro ex-post problémy), mediační sítě pro jednotlivce i rodiny
- zrušení neziskovek podporujících destruktivní chování v rodinách
- odebírání dětí omezit výhradně jen na případy prokazatelného týrání dětí a zřejmého podstatného narušení vazeb mezi rodiči a dítětem / dětmi
Cílový stav
- výrazný posun hodnotové orientace od zaměření na výkon a úspěch k tradiční a šťastné rodině
- výrazné zvýšení hodnoty vlastenectví a hrdosti na vlastní zemi v populaci
- všeobecná úcta k matkám a biologickým rodičům vůbec
- ekonomická, právní a sociální jistota tradičním rodinám (mít děti se nesmí nevyplatit v nejširším slova smyslu)
- stát vstupuje do vztahů v rodině jen v případě excesů
Měřitelné indikátory úspěchu
- Pokles potratů
- Pokles rozvodů
- Zvýšení plodnosti na min. 2,1 dítěte na jednu dospělou ženu
Podmínky funkčnosti
- Změna právních podmínek ve prospěch tradiční rodiny
- Vytváření výhod pro fungování v tradičních vztazích