ROVNOVÁŽNÝ ROZVOJ

Udržitelný rozvoj, jeho limity a rizika

Současný náhled na rozvojové možnosti lidstva je projektován do koncepce tzv. udržitelného rozvoje. Jeho základní vlastností je, že se zaměřuje téměř výhradně na hmotnou oblast.

Jako první řešení – při vědomí omezenosti přírodních zdrojů a dopadů lidského chování na přírodní prostředí – je nabízen občanům tzv. minimalismus (dobrovolně se omezit ve spotřebě jako takové a v některých typech spotřeby zvlášť) a podniková sféra je tlačena do ekologicky prospěšnějších postupů, technologií a nakládání s odpady.

Bezpochyby racionální jádro takového chování bylo bohužel v posledních letech zideologizováno a je zneužíváno mocenskými zájmovými skupinami, které mají za cíl oslabit, zdá se, především evropské země. Skrze řízenou, masivní a profesionálně vedenou mediální manipulaci byl u určitých skupin občanů vyvolán obrovský strach z budoucnosti, který mnohdy vede až k iracionálnímu chování. Část politických elit se tak jimi může zaštítit a vynucovat netržní změny chování u firem z některých odvětví. V mnoha případech se přitom jedná o nesmyslná opatření s minimálním dopadem na přírodní prostředí, ale s velkým negativním dopadem na ekonomiku dotčených podniků a zemí, kde působí. 

V případě, že se toto první řešení nepodaří prosadit,  je jediným dalším řešením / důsledkem výrazné snížení populace na Zemi (ať řízenými, či samovolnými mechanismy). Tento postulát poprvé veřejně vyhlásil a zdůvodnil před 175 roky Thomas Malthus a rozvíjí ho v současnosti Římský klub; jeho základní teze jsou formulovány v publikaci „Meze růstu“ (1972).

Je logické, že koncept udržitelného rozvoje je nedostatečný, nebere v úvahu jiné složky rozvoje a nebere v potaz motivaci chování lidí i podnikové sféry. Odpovědí na výše popsaná rizika a trendy je koncepce Rovnovážného rozvoje.

Koncept Rovnovážného rozvoje

Rovnovážný rozvoj bere v úvahu potřebu zdrojů nejen v oblasti tělesné a hmotné, ale i v oblasti duševní (emoční) a duchovní (osobní růst, rozvoj duchovnosti …). V duchovní oblasti jsou zdroje naprosto neomezené. V duševní jsou neomezené v oblasti kladných emocí.

Cílem Rovnovážného rozvoje je přesměrování uspokojování potřeb na zdroje z oblasti duševní a především duchovní, čímž může být dosaženo velmi výrazného snížení požadavků na zdroje v tělesné a hmotné oblasti.

Podmínkou dosažení Rovnovážného rozvoje je zanechání boje a nastolení spolupráce. Spolupráce pro společný růst je základním principem Universa. Není to tudíž primárně Darwinovský boj o přežití, který funguje jen menšinově a kromě člověka jen v mezidruhové rovině. Je to synergie za účelem rovnovážného růstu a dosažení vyšší uspořádanosti.

I z pohledu Přirozeného řádu je to správně: základním principem v Universu je vzájemná spolupráce všech podsystémů za účelem společného růstu. Je to synergie za účelem rovnovážného růstu všech podsystémů druhu, bytosti, energetického systému. Cílem je  dosažení vyšší uspořádanosti (vnitřní informace o stavech a pohybech).

Rovnovážný růst také znamená schopnost využívání své úrovně poznání přetaveného do znalostí i dovedností. Rovnovážný růst je možný pouze v otevřené a přirozené komunikaci.

Ve skutečnosti není možné dosáhnout osobního štěstí jiným způsobem.