V našem vnímání představuje celá pandemie viru Covid-19, a vše s tím související, nástroj, skrze který se snaží určité skupiny dosáhnout svých cílů a manipulovat celou společností. Tím v žádném případě virus a hrozbu, kterou přináší pro jednotlivce i celou společnost, nezlehčujeme. Spíše naopak, uvědomujeme si jeho možné důsledky a nebezpečnost, které se dají přirovnat k hrozbám biologických zbraní.  

Z tohoto úhlu pohledu se díváme i na PLOŠNÉ testování. Pokud by vládní činitelé, kteří přímo rozhodují o konkrétních opatřeních, neměli zisk z této pro naši společnost těžké situace, asi by bylo plno věcí jinak. Za stávajících okolností, kdy jsou mnozí činitelé na krizi finančně zainteresováni, je plošné testování spojeno s rizikem. 

Proč?

Plošné testování generuje velké množství statistických dat, která mohou být snadno zneužívána k zakrytí pravdy, místo aby ji odhalovala. Statistická data jsou navíc velmi tvárná a mohou tak podle potřeby sloužit k odůvodnění restrikcí a opatření vyhlášených vládou a k vyhlašování nouzových stavů (které umožňují přijímat legislativu a zadávat zakázky v „nestandardním“ režimu), k omezování svobody pohybu až po snahu o zavedení povinného očkování nebo tzv. covid pasů, tj. ke kontrole jedince a celé společnosti. 

Testování a mohutné zviditelňování počtů pozitivních případů, hospitalizovaných a úmrtí v pro-systémových médiích slouží k šíření strachu mezi lidmi. A je známo, že strach je nejsilnější nástroj, skrze který lze ovládat lidi. Zaměstnanci v podnicích nad 50 osob tvoří drtivou většinu populace, která je tímto způsobem k testování de facto donucena. Když odmítnou, nesmí dva týdny chodit do práce. I tímto je připravována půda pro nasazení povinné vakcinace zaměstnanců, která “jen” vystřídá povinné testování. Rozhodování o tom, nechat se očkovat či neočkovat, pak bude pro každého jedince pod velkým tlakem a z obavy ze ztráty zaměstnání pak mohou mnozí, kteří by se jinak očkovat nenechali, vakcínu podstoupit. Uvědomme si, že mnozí si výpadek příjmu nemohou dovolit ani na jeden měsíc. 

Dalším důvodem či možná spíše motivací pro ty, co se snaží o plošné testování, je rychlý zisk v řádech miliard korun bez ohledu na dopady na celou společnost. Stačí se zamyslet nad tím, komu patří laboratoře, a tedy ke komu plyne zaručený zisk.

Jinou spornou otázkou je spolehlivost PCR testů. Již bylo mnoho napsáno o tom, že ani sám vynálezce technologie polymerázové řetězové reakce (PCR) Kary Mullis nepovažoval PCR za vhodný nástroj pro detekci virů. Ne každý, kdo je pozitivní, je také skutečně infikovaný. Nevíme, co pozitivní test u bezpříznakového člověka vlastně znamená, a tak jsou do karantény často uzavíráni i zdraví jedinci se všemi devastujícími důsledky pro ekonomiku i psychickou pohodu lidí, které to přináší. 

Zdůrazňujeme, že se vyjadřujeme k plošnému a nikoliv selektivnímu testování, které by mělo být využíváno, ovšem cíleně: 

  • Testovat by se měli pouze lidé s příznaky nebo s rizikovým kontaktem, pro které by měla být zajištěna chytrá karanténa.
  • Do určité míry by měl být omezen pohyb ohrožených skupin obyvatelstva, avšak těmto by měla být zároveň zajištěna potřebná podpora. 
  • Zaměřit bychom se přitom měli zejména na projevená ohniska nákaz, jako jsou třeba továrny, udržovat dostatečnou kapacitu JIP a specializovaných lůžek a další opatření, která budou mít logiku a nebudou destruovat celou společnost. 
  • Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat prevenci, posilování imunitního systému a zajištění dostupných a účinných léků již v rané fázi vývoje infekce, tj. distribuovat účinné léky i do sítě obvodních lékařů a lékáren v podobě tzv. covid balíčků (obsahující preparáty podporující funkci imunitního systému, jako jsou vitamíny a minerály, dále pak aspirin, ivermektin aj.). 
  • Pozitivní výsledek testu by měl vždy být doprovázen také klinickým testováním stavu pacienta lékařem. Skutečnost, že diagnóza je stanovena jen na základě pozitivního výsledku PCR testu, není v souladu s obvyklými lékařskými postupy.  
  • Roušky, resp. respirátory nosit v uzavřených prostorách s koncentrací většího množství lidí (např. v MHD, supermarketech, poštách, nemocnicích apod.), nošení roušek venku na čerstvém vzduchu považujeme za nesmyslné, pakliže je jedinec zdravý.

V každém případě bychom měli zamezit, aby vládní činitelé z pandemie a vyhlašovaných opatření bohatli.

Podle hnutí CESTA u plošného testování v současnosti jednoznačně převažují rizika nad přínosy a měli bychom se mu vyhnout. Namísto toho bychom měli volit osvědčené metody přísné lokalizace ohnisek, zabezpečení rizikových skupin a minimalizaci dopadů na ekonomiku a školství, zajišťování standardní (mimocovidové) zdravotní péče a další atributy zdravého fungování společnosti.

Tudy vede CESTA…..

Předsednictvo hnutí CESTA