Milí přátelé a hlavně rodiče, vzhledem k aktuálnímu dění a stále větším tlakům v rámci opatření týkajících se nemoci COVID-19 jsem se rozhodla sepsat pár slov jakožto pedagog, kineziolog, a zejména jakožto matka. Před časem jsem napsala vyjádření o svém postoji vůči testování dětí v mateřských školách a nošení roušek. Vyjádřila jsem své odmítání podílet se na těchto nesmyslných úkonech a tato slova jsem po schválení těchto nařízení dodržela a ze školského systému v okamžiku spuštění odešla. Ve veřejných skupinách zaznělo mnoho rodičů apelujících právě na pedagogy, aby tato opatření odmítli, zaznělo i velké množství nehezkých slov vůči pedagogům, kteří se na tomto podílejí. Ano, souhlasím, pokud by tato opatření odmítla většina pedagogů, mohlo by to možná do týdne skončit a ti, co nařízení schvalují, by dostali jasný signál, že tudy cesta nevede. Bohužel se tak nestalo a velká část pedagogů je již k dnešnímu dni naočkovaná a rodiče dětí pomalu ustupují ve všech směrech, jelikož děti jsou ze zákona povinné plnit povinnou školní docházku a rodiče jsou povinni chodit do práce. Nemůžu si pomoci, ale vláda měla tyto tahy velmi dobře připravené. „Nejdříve vám vše znemožníme a potom budete ještě vděční.“ Co nám však uniká, je fakt, že jsme k těmto ústupkům dotlačováni zastrašováním, vyhrožováním a vydíráním. Od mnoha rodičů jsem slýchávala slova, kdy jim vyhrožuje zaměstnavatel, a to nejen kvůli testování, ale dokonce už i kvůli očkování. To, co nás spojuje, je skutečnost, že se s odlišným názorem nacházíme v pracovním prostředí ojediněle, nevyjímaje školský systém. Co možná nevíte, je skutečnost, že tato „nevinná opatření“, jako jsou testy či roušky, mohou způsobit u dětí spoustu destruktivních programů, které je pak ovlivní po celý život. O jaké programy se jedná? Jsou to podvědomé programy, které si neseme zejména z dětství, spuštěné na základě vyvolaného strachu. Nejen jako kineziolog, ale hlavně sama za sebe, kdy jsem prošla mnohým objevováním těchto skrytých programů u sebe, můžu s naprostou jistotou zmínit, jak moc to ovlivňuje situace a postoje v celém našem životě. Proč jsem zvolila tuto cestu hledání u sebe? Jako rodič si přeji, aby z mých dětí vyrostli sebevědomí jedinci s vlastním názorem, s možností volby. A jelikož děti vnímají dospělé jako vzor, učí se nápodobou, bylo nezbytné prozkoumat svá zákoutí a podívat se na témata a strachy, které byly brzdou v mém životě. Při práci s dětmi v mateřské škole jsem se zaměřovala hlavně na tuto oblast, umět se naladit sám na sebe, na své pocity a na své tělo. Bohužel už tato běžně používaná otázka „můžu jít čůrat?“ odpojuje děti od jejich naladění se na sebe a převzetí zodpovědnosti za sebe a své tělo. Někdo jiný v tu chvíli rozhoduje, zda dítě může jít na záchod, někdo jiný rozhoduje, zda se může napít, když má žízeň, a těchto příkladů je mnohem více. Co potom způsobí fakt, kdy jdou děti do školy a přestože se cítí zdravě, musí absolvovat nevěrohodný test, který vyřkne verdikt, zda tomu tak skutečně je nebo ne. Jediné, co slýchávám od dětí (nejen svých), je obava z toho, co když jim vyjde pozitivní test, co když budou muset odejít ze školy. Ovšem tato obava může mít za následek spuštění mnoha dalších programů, které si člověk ani neuvědomí. Např. dítě jde do školy zdravé, ví, že svému tělu důvěřuje, ale obava, že test může říct něco jiného, spustí strach a zapříčiní předání moci nad svým tělem a zdravím nějakému testu. Ve finále může tato obava nastavit skrytý program „nemůžu si věřit“, „nemůžu důvěřovat svému tělu“ a je zřejmé, jak takové podvědomé nastavení ovlivní jeho další život. Další variantou je skutečnost, kdy nevěrohodný test rozhodne za dítě, že je nakažené. V tuto chvíli se nastartují další programy související s vyloučením z kolektivu, i přesto, že se cítí zdravé. Přináším vám jen okrajový náhled, abych upozornila na skutečnost, že se nejedná jen o nějaké testy, ale o totální likvidaci sebedůvěry, vlastní víru a naladění se na své tělo. Tohle považuji za zásadní a pokládám si otázku: Kdo a hlavně proč má někdo zájem, aby z našich dětí vyrostli nesebevědomí, nejistí jedinci bez vlastního myšlení? Odpověď je jednoduchá. Tato společnost lidí bude lehce ovladatelná, poslouchající nesmyslná nařízení, tak jak to vidíme již nyní. Nedovolme, abychom takové prostředí vytvářeli pro naše děti, umožněme jim vyrůst ve zdravé jedince. Chystané vakcíny pro děti jsou dalším tahem, který nemůžeme dopustit. Již tak bylo napácháno mnoho. Simona Šnajdrová, členka hnutí CESTA