O tom, že se nacházíme v informační válce, se v současnosti hovoří velmi často, většinou však je prezentována jako výlučná aktivita Ruska, které je ve své komunikaci údajně natolik úspěšné, že jeho kampani evropští občané ve velké míře podléhají. Ruská propaganda a jeho snaha obhájit své kroky přirozeně existuje. V záplavě záměrně vyvolávaných emocí hněvu a nenávisti však snadno opomíjíme skutečnost, na kterou z pochopitelných důvodů nejsme upozorňováni – tedy, že informační válku nejenže vedou obě strany, ale západní blok v ní dokonce vítězí. Uvádí to například ředitel CIA David Burns, bývalý velvyslance USA v Moskvě. CIA director admits to waging ‚information war‘ against Russia – Multipolarista a vynikající výsledky jsou přiznávány také Ukrajině samotné, se kterou západ i na tomto poli intenzivně spolupracuje. Podle níže uvedeného článku ve Washington Post západní představitelé sami přiznávají, že sice nemohou nezávisle ověřit informace Kieva o vývoji situace na bitevním poli včetně obětí na obou stranách, ale v každém případě je hodnotí jako vysoce efektivní z hlediska strategické komunikace. https://www.washingtonpost.com/national-security/2022/03/16/ukraine-zelensky-information-war/.
Je – li tomu tak, měli bychom k jakýmkoliv informacím přistupovat velice obezřetně a vyvarovat se zejména automatického a schématického přijímání zaběhnutých „faktů“ a černobílému myšlení. Terčem rafinované informační války západu jsme totiž již velmi dlouho my sami a rozpoznat v současné informační změti pravdu je stále složitější. Tím spíše, že se pracuje s našimi vědomými či podvědomými strachy a traumaty z minulosti, které jsou záměrně vyvolávány, abychom upadli do emocí a přestali myslet a jednat racionálně. Pamatujme na to, že náš názor je cenným artiklem a na jeho ovládnutí je vynakládáno obrovské a komplexní úsilí. V demokratické společnosti je totiž ovládnutí veřejného mínění klíčové – ten, kdo utváří atmosféru ve společnosti, ovládá dění.
Dobře to ilustrují třeba okolnosti války ve Vietnamu v letech 1955 – 1975, do které se vedle několika jiných států zapojily také USA, které chtěly zabránit šíření komunismu. Americká veřejnost však tehdy vietnamskou válku vyhodnotila jako zbytečné a kruté zabíjení a odmítla ji. Vznikla rozsáhlá mírová hnutí a demonstrace, které přispěly k tomu, že nakonec USA z konfliktu odstoupily. Tuto událost můžeme vnímat jako projev demokracie, možná však také jako okamžik, který ozřejmuje, jak zásadní je (nejen) pokud jde o téma války pracovat s veřejným míněním a všechny kroky náležitě a s dostatečným předstihem připravovat a odůvodňovat.
Pokud mají občané schválit události, které je přímo či nepřímo poškodí, a které přinášejí takové utrpení jako například válka, je třeba, aby uvěřili, že je vedena z ušlechtilých důvodů a nejlépe proti bezcitnému diktátorovi, který představuje hrozbu pro zbytek světa.
To, jak USA s veřejným míněním nakládá, dokládá mnoho případů, z nichž můžeme uvést například incident v Tonkinském zálivu, falešné svědectví kuvajtské dívky Nayirah, které přispělo k odůvodnění války v Zálivu, notoricky známý případ údajných chemických zbraní v Iráku apod.
Metody komunikace jsou přitom stále sofistikovanější, nenápadnější a komplexnější a možné vazby skrytější, což se vztahuje i na válku na Ukrajině, kterou doprovází propracovaná marketingová strategie.
Například podle Dana Cohena a jeho článku o Ukrajinské propagandě svou pomoc Ukrajině nabídlo na 150 zahraničních PR agentur a ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí připravilo složky s materiály, které instruují agentury, jak mají o dění komunikovat. Folder – Google Drive (archive.org) Není bez zajímavosti, že tuto agendu vede jistý Yaroslav Turbil, člověk, který těsně spolupracoval s organizacemi občanské společnosti, úzce napojenými na vládu Spojených států i s organizací Internews, která má vazby na americké výzvědné služby a působí pod rouškou šíření svobody tisku.
Výsledkem výše zmíněných PR aktivit jsou pak efektivní příběhy jako třeba incident na Zmijím ostrově, jehož protagonisté údajně zemřeli hrdinskou smrtí poté, co se odmítli vzdát a jeden z nich poslal nepřátelské vojáky do pr… Později se ukázalo, že toto video bylo vykonstruované a zmínění ukrajinští vojáci se vzdali a zabiti nebyli. Přesto, že je to známo, však toto video i nadále figuruje ve složkách ukrajinské propagandy.
Ukraine’s Propaganda War – Consortium News
https://www.politico.eu/article/russia-ukraine-snake-island-soldiers-alive/
Dalším vydatným pomocníkem západu jsou sociální sítě a manipulace s algoritmy. Jak uvádí Caitlin Johnstonová, algoritmy na Twitteru uživatelům po celém světě opakovaně podsouvají například zprávy z The Kyiv Independent. Za zmínku stojí, že toto na první pohled nezávisle působící médium vzniklo díky mimořádnému grantu organizace s libozvučným názvem Evropská nadace pro demokracii (EED), která však není ničím jiným než odnoží americké nadace National Endowment for Democracy (NED). Ta je financována kongresem Spojených států a jak přiznal i sám její spoluzakladatel, má otevřeně dělat to, co dříve v utajení dělala CIA – tedy organizovat převraty a šířit narrativ, který umetá cestu americkým zájmům. Caitlin Johnstone: The Jaw-Dropping Power of US Propaganda – Consortium News.
Americká vláda již přitom například během pandemie spolupráci s facebookem otevřeně přiznala – uvedla, že „označuje problematické příspěvky na facebooku, které šíří dezinformace, aby je facebook mohl odstraňovat“ Uživatel Daily Caller na Twitteru: „.@PressSec: „We’re flagging problematic posts for Facebook that spread disinformation.“ https://t.co/xTCvg3tyFQ“ / Twitter
Nežádoucí politické obsahy jsou naopak díky algoritmům nenápadně před potenciálními čtenáři skrývány, a jak víme, některé weby jsou vypínány zcela otevřeně.
I Evropský parlament schválil výzvu Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj proti dezinformacím, je tedy pravděpodobné, že dojde k dalším odstrašujícím krokům a vypínání dalších informačních kanálů.
Pamatujme, že snaha nás přesvědčit o tom, že veškeré tyto kroky se dějí pro naše dobro, je sama o sobě součástí cíle nás ovládnout. Jedná se o velký klam.
Žádná manipulace našemu dobru sloužit nemůže – ten kdo odstraňuje část informací, manipuluje. Ten kdo manipuluje, vždy sleduje své vlastní zájmy, tedy jedná proti našim, a to nám samozřejmě vyprávět nebude. Objektivní zpravodajství nemá předem jasno a dává prostor oběma stranám.
Vždy, když nám někdo brání zkoumat celé spektrum informací či názorů a vést skutečně otevřený dialog, měli bychom zpozornět, protože v ten moment demokracie a svoboda končí. Za takových okolností nemáme šanci poznat pravdu a tedy si udělat vlastní, nezávislý názor na to, co našemu dobru skutečně slouží a co ne. Strana, která určité informace odstřihává a jiné vyzdvihuje, nás pak snadno přesvědčí o čemkoliv a získá náš souhlas i pro kroky, které nás mohou poškozovat či v případě války přivést do záhuby.
Objektivního vnímání situace máme šanci dosáhnout pouze v případě, že budeme posuzovat pravdu nikoliv podle dlouhodobě vštěpovaných schémat, ale teprve pokud si je – byť na chvíli – dokážeme přiznat a podívat se na dění bez jejich filtru.
Veronika Procházková, sympatizantka hnutí CESTA
