George Soros přišel se spásnou myšlenkou, jak „zachránit“ Evropu. Když se však na jeho „nový“ nápad podíváme z trochu jiného úhlu a v širších souvislostech, zjistíme, že je to stále ten stejný plán, vedoucí Evropu do záhuby.
Soros prohlásil: „Členské státy by neměly být nuceny přijímat uprchlíky, pokud to nechtějí, a uprchlíci by neměli být nuceni usazovat se tam, kam nechtějí jít.“ Představa Evropy jako nedobytné pevnosti je podle něj nereálná. EU by měla chránit své vnější hranice, ale nechat je otevřené pro legální migraci.
Toto prohlášení na první pohled vypadá rozumně. Co se ale za ním skrývá? Důležitý je Sorosův výrok, že Evropa by své hranice “měla nechat otevřené pro legální migraci.“ Tato výzva rázem dostane jiný nádech, pokud ji zasadíme do kontextu nedávno podepsané Marrákešské deklarace. Mezi cíle deklarace totiž patří “Podporovat legální migraci a mobilitu” (cíl 3), “Usnadňovat řízenou, bezpečnou a zodpovědnou migraci a mobilitu lidí” a dále „Respektovat lidská práva bez ohledu na migrační status“.
Když si v návaznosti na to připomeneme, že lidským právem je také právo opustit svou zemi, neboli se přesunout do země jiné, je zřejmé, že se zde hovoří o volném pohybu přistěhovalců nejen po Africe, ale samozřejmě také do Evropy a uvnitř evropského kontinentu. A to bez ohledu na to, co je důvodem jejich migrace, jak ozřejmuje dovětek „… bez ohledu na migrační status“. To, zda lidé utíkají před válkou, nebo jdou pouze za představou snadnějšího živobytí, se stává zcela podružným.
Pokud si tedy přiznáme, že účelem Marrákešské deklarace je udělat z nelegálních migrantů legální a zajistit jim bezbariérový přístup do Evropy, neznamená v té souvislosti ponechání otevřených hranic pro legální migraci nic jiného, než že sem bude mít dle Marrákešské přístup v zásadě kdokoliv, kdo o to projeví zájem. Nelegální migrant prakticky přestane existovat.
Moc pěkně také od Sorose zní, že: „Členské státy by neměly být nuceny přijímat uprchlíky, pokud to nechtějí, a uprchlíci by neměli být nuceni usazovat se tam, kam nechtějí jít.“. Zde se Soros dotýká připravovaného Dublinu IV., který je velice kritizován pro svůj tzv. „přerozdělovací klíč“, podle kterého se budou uprchlíci a migranti v EU distribuovat. Podle nových pravidel by totiž byli přednostně zasíláni do států, které by v daný okamžik měly přistěhovalců nejméně.
Proti tomu se však zejména v členských státech východního bloku zdvihl veliký odpor. Je tedy nasnadě, že Sorosův poslední návrh reaguje právě na toto rozpoložení. Má otupit obezřetnost vůči Dublinu IV tím, že Brusel zmírní tlak, nejproblematičtější pasáže by mohly být z textu (pravděpodobně) vyňaty, aby na něj i východoevropské země přistoupily. Protože ale do hry mezi tím vstoupila Marrákešská deklarace, lze důvodně očekávat, že země jako je Itálie, Řecko, Francie a Německo budou dříve či později legalizovanou migrací zcela zaplaveny. Pak již s odkazem na neúnosnost situace stačí do Dublinu IV dodat to, co bylo původně plánováno a smyčka nad východními zeměmi se definitivně zatáhne.
I za předpokladu, že bychom Dublin IV poté odmítli a v extrémním případě se od EU oddělili, budou země západní Evropy nezvladatelným množstvím migrantů devastovány. Ať chceme nebo ne, bytostně se nás to dotkne a změní Evropu do podoby, která se nám s největší pravděpodobností nebude líbit. Zde připomínám islámskou stranu v Belgii, která bude kandidovat do voleb s cílem do budoucna zavést právo Šaría na území Belgie.
George Soros dále načrtl plán pro financování školství a nezaměstnanosti v Africe v hodnotě 30 miliard eur ročně (!), což by podle něj migraci omezilo. EU by tak mohla využít svou „do značné míry nevyužitou“ úvěryschopnost.
Aby uklidnil země, které by se bály zadlužení, navrhuje Soros: „důmyslný mechanismus, který by umožnil EU vypůjčit si z trhu za velmi výhodnou sazbu, aniž by pro ni nebo její členské státy vznikl přímý závazek“.
Co to znamená? Že bychom měli půjčit zemím Afriky na 30 mld EUR ročně na rozvoj hospodářství, což by bylo jistě rozumné a pro Afriku přínosné, pokud by se ovšem EU kvůli tomu nemusela zadlužit. Co však chtěl George Soros naznačit slovy, že by státům EU nevznikl přímý závazek? Vymyslel finanční perpetuum mobile? Když si půjčíme, vždy to budeme muset nějakým způsobem splatit a nebo se někomu zavázat. A co by se stalo s EU, pokud by byla zasažena neúnosným přílivem migrantů a její schopnost splácet úvěr by se tím významně snížila? Stala by se dlužníkem, který není schopen dostát svým závazkům. Pak by přišel někdo se „zajímavým řešením“, které by ale pro členské státy s největší pravděpodobností nebylo až tak výhodné a EU by byla vydíratelná. Jinak řečeno, nejen, že ten, kdo na návrh George Sorose přistoupí, bude v příštích několika letech zaplaven migrační vlnou, ale navíc se bude muset vypořádat i se zvýšenou dluhovou zátěží. Kladu si tedy otázku, jak chce EU v příštích letech financovat přísun migrantů, jehož horní hranice není nikde v žádném dokumentu stanovena a současně splácet dluh za pomoc Africe. A to pomíjím, že by země měly splácet i své stávající dluhy, které jsou v eurozóně v průměru na 90% k HDP.
Za úvahu stojí i to, jakou cestou bude těchto 30 mld EUR africkým zemím poskytnuto. Prostřednictvím neziskových organizací? To by ale znamenalo, že velkou část prostředků pohltí náklady a provoz těchto subjektů tak, jako se to děje v současnosti. Jistě nemusím připomínat, že neziskové organizace George Sorose jsou v tomto ohledu velice aktivní. Anebo celá částka bude převedena přímo na účty afrických zemí s tím, že by je měly použít dle svého nejlepšího přesvědčení? Navzdory tomu, že se topí v korupci? I kdyby státy finanční prostředky vynaložily uvážlivě a ve prospěch rozvoje, bude jim v tom velice usilovně pomáhat plno neziskových organizací, které bude třeba za jejich činnost náležitě zaplatit. Velký díl z poskytnuté částky tedy padne na tyto účely. A pokud ne, bude se o jejich financování v každém případě někdo muset postarat, a pak tu máme další sumy, které poplynou z kapes EU.
Zdá se mi to, nebo to opravdu vypadá, že na tomto “projektu” George Soros může vydělat hned 2x?
Velice rád bych se v tomto mýlil.
