9. září proběhly ve Švédsku volby. Předchozí, předčasné volby se měly konat v březnu 2015 kvůli tehdejší neschopnosti schválit rozpočet. V té době byla nejpalčivějším tématem otázka imigrace.
Hrozilo, že vládnoucí strana propadne a místo ní nastoupí Švédští demokraté, kteří se do problematiky chtěli pustit radikálním způsobem. Sociálně demokratická strana se proto rozhodla pro něco do té doby ve Švédsku nevídaného – zpronevěřila se svým levicovým voličům a raději rozhodování o rozpočtu přenechala opoziční alianci středopravicových stran. To byla cena za dohodu, díky které byly předčasné volby odvráceny, a díky které sociální demokraté mohli i nadále zůstat ve vládě a naopak zabránit možnému úspěchu Švédských demokratů.
Co nám tato situace ukazuje? Pokud by se něco podobného stalo v Rusku, byl by to skandál století a dozvěděli bychom se, že jde o projev totality. Ve Švédsku to prý byl naopak výraz demokracie. Také nám tím ovšem přiznali, že migrace a kriminalita přistěhovalců byla v zemi opravdu silně pociťovaným problémem, a že se etablované strany napříč politickým spektrem obávaly nástupu radikálů, kteří svou politiku zaměřili na odpor vůči migrantům.
V té době podle některých serverů proniklo do Švédska 160 tisíc přistěhovalců během jednoho roku a jejich integrace působila značné potíže. Dnes do země přichází údajně 30 tisíc migrantů ročně. Díky tomuto oslabení přílivu se tak před palčivé téma migrace do letošních voleb, alespoň podle oficiálních průzkumů, dostalo také zdravotnictví a ekologie. Švédské vládě de facto trvalo tři roky, než problém migrace a kriminality přistěhovalců začala nějakým způsobem řešit, díky tomu napětí a negativní nálady ve společnosti částečně polevily, takže švédské vládě svitla naděje, že jakžtakž obstojí i v řádných demokratických volbách. Nicméně i tak letos Sociální demokraté utržili pouze 28,1 procenta, což je nejhorší volební výsledek za 100 let. Na druhém místě následovali Umírnění s 19,8 procenty a poté již s krátkým odstupem (17,6 procenta) Švédští demokraté.
To vše svědčí o tom, že migrace a kriminalita přistěhovalců zůstává ve Švédsku i navzdory spojeným silám a kampani různých stran nadále velkým problémem. Občané Švédska (přinejmenším 17,6 procenta z nich) se necítí ve své zemi bezpečně a nesouhlasí s migrační politikou své země, s přijímáním migrantů a laxním postojem vlády k řešení související s trestnou činností.
Když si přečteme komentáře k těmto volbám, opakovaně se dozvídáme, jak je to nešťastné, a že za vzrůstající podporu stranám jako jsou Švédští demokraté vlastně nemohou politici, ale proruská a propagandistická média.
Pravdou však je, že pokud by zodpovědní činitelé vedli politiku, která by opravdu pomáhala běžencům a současně chránila Evropany, neměly by nacionalistické strany žádnou šanci. Volilo by je jen minimální množství lidí a do parlamentů by se nikde v Evropě nedostaly. Politici by si měli uvědomit, že řešením nejsou nestandardní opoziční dohody, proimigrační propaganda, omezování svobody slova a myšlenky na perzekuci lidí, kteří se vyjadřují proti migraci, viz Orbán, ale skutečné řešení problémů spojených s migrací.
Situaci v žádném případě nezachrání Marrákešská deklarace ani Dublin IV. Problém migrace nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku poté, co změnou legislativy z nelegálních přistěhovalců uděláme legální a pak je podle nějakého klíče přerozdělíme po celé Evropě. Pokud se velká část střední a severní Afriky přestěhuje do Evropy za vidinou lepšího života, nepomůže to ani Evropě, ani Africe. Řešením je pomáhat přistěhovalcům rozvíjet jejich země původu, podporovat je v samostatnosti a soběstačnosti tam, kde jsou doma a ne je vidinou snadného úspěchu lákat do Evropy.
- Napsal Jan Dubanič
