Sdělovací prostředky, včetně těch ze skupiny ČT, se předhánějí v tom, kdo přinese více a čerstvějších informací o koronaviru. Je skvělé, že občané ČR, alespoň ve větší míře, nepodceňují virus a na to, jak jsme masírováni ze všech stran, si udržují ještě stále chladnou hlavu a český humor… Díky za něj. Jsem pro zavedená omezení volnosti pohybu a nechci teď rozebírat, jak to celé vzniklo, jak to může být zneužitelné, jaký vliv to bude mít na ekonomiku doma i ve světě, jestli vláda dělá dostatečné kroky v boji s koronavirem a současně proti hospodářské krizi, která bezpodmínečně dříve nebo o něco málo později přijde.
Chci poukázat na dost důležitý problém, který se, jak už je u našich sdělovacích prostředků (především ČT) zvykem, opomíjí, a pod záplavou informací o koronaviru uniká naší pozornosti. Tím problémem je konflikt Evropy s Tureckem. Záměrně píšu Evropy, protože se skutečně nejedná pouze o problém Řecka, kterého se bezprostředně týká, ale o problém nás všech. Některé státy, například Itálie, Polsko a Rakousko, si to naštěstí uvědomují, a tak Řekům vyslaly na pomoc svou policii nebo armádní složky. Dle mého názoru by ČR měla stáhnout svou armádu z ostatních koutů světa, kde nám její přítomnost nic nepřináší, a měla by se zapojit do obrany jižních hranic Evropy, po boku výše zmiňovaných států.
Turecko opět ukazuje, že do Evropy nepatří. Moudří na to poukazují dlouhodobě a někteří další se začínají probouzet. Proč se však ČT tomuto tématu vyhýbá? Protože tu máme situaci, kdy jeden člen NATO jde do konfliktu s druhým. Náš „spojenec“ Turecko napadá jiného našeho spojence s tím, že jako nástroj nátlaku používá uprchlíky. Nutno dodat, že mezi posledně jmenovanými nejsou ani ženy a děti, ani rodiny, ale mladí muži, kteří nepřicházejí v pokoře s žádostí o azyl. Podle všeho přicházejí, respektive je turecká armáda vozí na hranice s Řeckem, aby si vybojovali své „právo“ na život v Evropě. Dá se zde za těch okolností ještě vůbec mluvit o migraci? Nebo jde spíše o Tureckem iniciovanou invazi do Evropy? Můžeme ještě Turecko nazývat partnerem, nebo ho máme pro jeho chování považovat za agresora?
O co vlastně Erdoganovi jde?
Erdogan si uvědomuje, že se Evropa topí v problémech – momentálně bojuje s pandemií, po které bude mít plné ruce práce s celosvětovou hospodářskou krizí. Vypadá to, že Erdogan se rozhodl využít situace právě teď, kdy je pozornost celého světa obrácena na koronavirus. Svým občanům chce ukázat, jak tvrdým vládcem je. Nejprve se pouští do křížku s Ruskem na syrském území a teď „dobývá“ Evropu, tu nemuslimskou, kterou se muslimský svět již snaží dobýt po staletí. Připomenu několik měsíců starou a našimi sdělovacími prostředky ne příliš zmiňovanou situaci, kdy Rakousko oznámilo uzavření několika mešit, načež Erdogan reagoval výhružkami a varováním před válkou, kdy měl na mysli asi tu svatou, přesto šlo o válku. Je řecko-turecká situace opět jen okázalé divadlo „moci“ pro jeho voliče s tím, že Řekové to ustojí, ostatní evropské státy jim možná přijdou na pomoc a společně turecký útok odrazí? Ať tak anebo tak, Erdogan usiluje o roli světového státníka a hlavního vůdce muslimského světa, který chce plnohodnotně stát po boku Putinovi, Trumpovi a Xi Jinpingovi. Ve svých snahách však spíše rozkládá NATO v jeho současné podobě, odděluje se od Evropy a likviduje Turecko jako takové. Jen připomenu, že několik měsíců poté, co ohlásil, že nebude odebírat zbrojní systémy od USA, ale od Ruska, klesla hodnota turecké liry o 40 %. Obviňoval pak západ z toho, že se ho snaží zničit, a to nejspíše ne zcela neopodstatněně…
Proč však na pomoc Řecku nejde taky Německo nebo Francie? Sami za sebe nemohou, v Německu žije cca 3 miliony osob tureckého původu, kteří ve volbách v Turecku v drtivé většině podpořili Erdogana. Pokud by Německo vyslalo svou armádu na pomoc Řecku, sami by doma mohli vyvolat velké nepokoje a navíc netuším, jaký podíl vojáků v německé armádě je tureckého původu. Francie na tom bude obdobně, co se muslimského obyvatelstva týče.
Jak z toho ven?
Kdo může situaci uklidnit? Bude to Putin, který je schopen se s Erdoganem domluvit, nebo pak některé státy severoatlantické aliance pod hlavičkou NATO? Pak bychom se dostali do situace, kdy by severoatlantická aliance, ať už diplomaticky nebo přesunem části svých armád, zasáhla proti jednomu ze svých členů. Jako jednotlivci si tuto situaci, respektive její rozuzlení nedokážeme představit, jsem však přesvědčen, že NATO už řešení má. A možná skutečnost, že Erdogana zatím ponechávají bez výrazného zásahu je součástí řešení. Možná je třeba nechat Erdogana ještě trochu přitvrdit, aby pak bylo jednoznačné, o co mu jde a případné silové kroky byly obhajitelné a opodstatněné v očích lidu. Jak jinak získat na svou stranu veřejné mínění a podporu pro nějakou akci, která by za normálních okolností byla nepřijatelná?
Ve zklidnění situace bohužel určitě nezafungují představitelé EU, jejichž neschopnost řešit krizové situace byla v posledních týdnech nemilosrdně odhalena, a kteří již dlouhodobě nejsou schopni řešit cokoliv na mezinárodní úrovni. Ti, co se prezentují jako bojovníci za evropské hodnoty, nám ukazují, že svými rozhodnutími a svou činností z dlouhodobého a teď už i krátkodobého hlediska Evropu destruují.
Pro nás to ale tak jako tak znamená, že nemůžeme Turecko vnímat jako svého spojence. A pokud chce Erdogan získat slávu v muslimském světě, možná se mu to na čas podaří, ovšem za cenu, že se nechtěně odřízne od ostatních států západního světa. A možná právě o to jde, i když to Erdoganovi ještě pořád nedochází.
Co ještě se asi ve světě zahaleném rouškou pandemie děje?
