Velmi diskutovaným a kontroverzním tématem současnosti je bezesporu 5G. Na tomto poli se vyrojilo mnoho informací ve prospěch přínosů a zdravotní nezávadnosti těchto nových technologií a zároveň celá řada konspiračních textů, které v části občanů vyvolávají obavy, zatímco druhá část se jim za vydatné podpory mainstreamových médií vysmívá. A není divu – některé z propagovaných teorií jsou natolik nepodložené či přitažené za vlasy, že působí dojmem, že jimi snad chtěli autoři dosáhnout právě takového efektu – aby byl každý, kdo by se chtěl nad možnými riziky nastupujících sítí zamyslet seriózně, předem zesměšněn a takového počínání se vzdal. Proponenti 5G této okolnosti v každém případě velmi rádi ve své argumentaci využívají.
Jak však dokládáme v tomto textu, navzdory možnému prvnímu dojmu seriózní varování mnoha lékařů a vědců, podložená četnými studiemi, skutečně existují. Na vědomí je musely vzít i orgány Evropské unie, a to přes velké úsilí finančně zainteresovaných subjektů, kterým informace o škodlivosti 5G kříží plány.
Finanční zájmy a souvislosti
Jasnějšímu pohledu bezesporu napomůže, pokud si uvědomíme, jak protichůdné zájmy zde stojí proti sobě – zavedení sítí 5G znamená pro velké hráče na globálním trhu nesmírné zisky, přičemž veřejné zdraví a bezpečnost pochopitelně není tím, čím by se zabývali prioritně. Problematické ovšem je, že k prosazování svých zájmů mají oproti běžným občanům či jejich zájmovým sdružením zcela nesrovnatelné prostředky, kterými mohou ovlivňovat informace v médiích, tvorbu legislativy prostřednictvím lobby, a jak je doloženo níže v textu, i výsledky vědeckých studií.
Větší ekonomické příležitosti a hospodářský růst v dnešní době, kdy již delší dobu panuje strach z toho, že bude Evropa odsouvána na stále podružnější (nejen) ekonomickou kolej globálními konkurenty, navíc představují pro zájmové skupiny i mnohé politiky pádný argument, a tak se začalo do přípravy sítí 5G postupně masivně investovat, aniž by proběhl dostatečný dialog s občany.
Vybudování nové sítě bude velmi drahé, a to samozřejmě všichni daňoví poplatníci a spotřebitelé v nějaké formě pocítí. Evropská unie se snaží rozvoj sítí maximálně podporovat, v rámci programu Horizont Europe – PPP pro 5G vyčlenila 700 milionů eur (18 miliard korun, viz zde), ze strukturálních fondů mezi členské země dále rozdělila 6 miliard eur (156 miliard korun) a další 2,2 miliardy eur (57 miliard korun) z fondu EFSI, Evropského fondu pro strategické investice. Česká republika jen z fondu EFSI obdržela 521 milionů eur (13,5 miliard korun, viz zde). Z takto přerozdělených prostředků se financuje budování infrastruktury, věda a výzkum v oblasti 5G, školení či investice do rozvoje podniků a další. Pozitivně zainteresovaných stran ve všech členských státech je tedy opravdu mnoho.
Evropské prostředky ovšem získávají firmy i ve formě úvěrů. Pro ilustraci můžeme uvést finskou nadnárodní společnost Nokia, která v rámci Junckerova Investičního plánu pro Evropu získala půjčku 500 milionů eur (13 miliard korun) od EIB, Evropské investiční banky, krytou z EFSI, (tento fond má sloužit jako záruka na projekty veřejného zájmu, které by jinak podle kritérií EIB byly příliš riskantní a půjčku by nezískaly). Ze stejného zdroje obdržela dále i společnost Telefonica Deutschland půjčku ve výši 450 milionů eur (11,7 miliard korun) a Ericson 250 milionů eur (6,5 miliard korun).
Je zřejmé, že s každou další investicí přibývají důvody a argumenty projekt dokončit, protože čím více nainvestováno, tím větší ztráty případné zrušení projektu přináší. Lze si tedy představit, jaký tlak je na dotažení tohoto záměru do konce vyvíjen a proč jsou případné protesty občanů opomíjeny, resp. proč je důvod o zdravotních či kybernetických rizicích nehovořit, popřípadě podporovat taková hodnocení, která zdravotní rizika popírají či zlehčují.
Otázkou samozřejmě zůstává, proč byl tak gigantický projekt odstartován, aniž by byly předem vyjasněny zdravotní a bezpečnostní otazníky, které se nad spuštěním sítě 5G vznášejí jako temná mračna a znepokojují nejen laickou, ale stále častěji i odbornou veřejnost.
Pro ilustraci motivů, které mohou vstupovat do hry na všech úrovních, poslouží příklad Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR), který byl zřízen v roce 2008 a měl poskytovat odborné posudky jako základ pro rozhodování Evropské rady. Ten v roce 2015 vydal stanovisko, podle kterého neexistuje dostatek důkazů podporujících tvrzení, že elektromagnetické záření mělo vliv na kognitivní funkce člověka a přispívalo ke zvýšení rizika onemocnění rakovinou. Poté, co Mezinárodní aliance pro EMF vyslovila podezření, že ve výboru SCENHIR dochází ke střetu zájmů, protože příliš mnoho členů má profesionální vazby na telekomunikační společnosti či jsou jimi financováni, byl SCENIHR nahrazen Vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika (SCHEER). Ten pak v prosinci 2018 předložil předběžný odhad, podle kterého je rozsah, naléhavost a interakce 5G (s ekosystémem a živočišnými druhy) naopak značná a dopady mohou být vážné. Upozornil na to, že neexistuje dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné vypracovat bezpečnostní pokyny k expozici technologiím 5G. Vývoj situace v souvislosti se SCENIHR a jeho nahrazením výborem SCHEER např. v tomto dokumentu, str. 5.
Tou dobou však již bylo pozdě, akční plán byl spuštěn již v roce 2016, investice dávno zahájeny a přípravy v plném proudu.
Možná zdravotní rizika
Radiofrekvenční elektromagnetická pole (RF-EMF) vznikají mimo jiné při provozu Wifi, Bluetooth zařízení, mobilních sítí a jejich koncových zařízení (mobilní telefony). Zatímco telekomunikační sítě 2G, 3G a 4G, které byly dosud pro vysílání signálu do mobilních telefonů používány vysílaly cca na frekvenci 400 – 2 100 MHz, bude nová síť 5G využívat frekvence od 6 do 100 GHz. Navzdory suverénním prohlášením, která škodlivost elektromagnetického záření popírají, existuje mnoho studií a varování odborníků, které tvrdí opak. Sítě 5G navíc na rozdíl od předchozích generací vysílají na velmi krátkých vlnách, které nemohou snadno prostupovat pevnými materiály, jako jsou například stěny budov, a proto bude muset být výrazně navýšen počet přístupových bodů (antén). Hovoří se například o jednom malém přístupovém bodě na každých deset až patnáct domácností. Tím se velmi výrazně zvýší intenzita elektromagnetického záření, kterému můžeme být v hustě osídlených oblastech vystaveni až 24 hodin denně. To vše na nových frekvencích, jejichž dlouhodobé účinky na živé organismy musejí nezávislí odborníci teprve prozkoumat.
Většina veřejných orgánů v oficiálních stanoviscích uvádí, že na základě současných vědeckých poznatků o 5G technologiích není při dodržení vydaných doporučení elektromagnetické záření lidskému zdraví škodlivé. Je to stanovisko WHO, Evropské komise, ale třeba i Českého ministerstva zdravotnictví či Českého telekomunikačního úřadu.
Na první pohled to může působit dojmem, že všechna rizika byla důkladně prozkoumána a vyvrácena. Musíme si však připomenout, že v EU se v této oblasti neuplatňuje zásada předběžné opatrnosti, a proto záření ze sítí 5G nebude považováno za škodlivé, dokud se jeho škodlivost jednoznačně neprokáže.
Jednoznačné prokázání škodlivosti ovšem může být poměrně složitý úkol. Mnoho studií, které biologický vliv EMF potvrzují, již totiž existuje, aniž by to přineslo nějaký výsledek, a to přesto, že na problém poukazuje stále více vědců, lékařů i inženýrů a vzniklo mnoho varovných iniciativ, jako například 5GAppeal nebo EMF Scientist Appeal.
Na tomto odkazu je k dispozici soupis peer-reviewed vědeckých studií (recenzovaných jinými experty v daném oboru), které se v době 1981 – 2018 vlivem EMF na živé organismy a související problematikou zabývaly. Studie jsou označeny buď značkou zelenou (biologický vliv byl zjištěn), červenou (biologický vliv nebyl zjištěn) a šedou (zjištěny pouze zajímavé poznatky).
Zjištění vlivu na živé organismy nemusí za všech okolností znamenat poškozování lidského zdraví, některá zjištění jsou však velmi znepokojivá. Jako příklad uvádíme závěry jen několika málo z celé řady zeleně označených studií:
- Expozice na úrovních, které se běžně vyskytují ve městech a poblíž základnových stanic, zhoršuje orientaci migrujících ptáků a hmyzu. Hrozí především v městských, ale i v jiných oblastech (více info zde).
- Používání mobilních telefonů pravděpodobně vyvolává rakovinu a mělo by být zařazeno do skupiny IARC 2a (pravděpodobně karcinogenní pro člověka – více info zde).
- Vystavení myší s nádorovým onemocněním elektromagnetickému záření (RF-EMF) zvyšuje počet a růst nádorů, což je pravděpodobně způsobeno metabolickými změnami vyvolanými expozicí (více info zde).
- Používání mobilních telefonů negativně snižuje pohyblivost spermií, zvyšuje fragmentaci (poškození) DNA ve spermiích (více info zde).
- Nepřetržité vysílání frekvence 900 MHz během dospívání vede ke kvantitativním i kvalitativním změnám morfologie, tkáně i biochemických procesů vaječníků krys (více info zde).
Pozornost si dále zaslouží výzkum, který se pragmaticky zaměřil na výsledky 94 studií, publikovaných do roku 2018 v anglickém jazyce, k bezdrátové komunikaci 5G ve frekvenčním rozsahu 6 – 100 GHz a jejich dopadům na zdraví.
Výzkum byl revidován dalšími experty v oboru a potvrzen. Vyplynulo z něj, že většina studií vliv na živé organismy prokázala. Ze studií provedených in vivo, tedy v přirozeném prostředí, vliv expozice prokázalo 80 %, zatímco ze studií in vitro jen 56 %. Autoři však upozorňují na fakt, že studie jsou příliš rozmanité a bylo jich provedeno příliš málo na to, aby mohly být vyvozeny spolehlivé závěry pro tvorbu bezpečnostních opatření. Je nutné provést další výzkumy, jejichž koncepce a provedení musí být ovšem oproti minulosti výrazně vylepšeny.
Otázkou poměru studií potvrzujících či vyvracejících biologické vlivy EMF se zabýval také výzkumník a emeritní profesor bioinženýrství na Washingtonské univerzitě Henry Lai. Analyzoval 326 studií souvisejících s bezpečností mobilních telefonů provedených v letech 1990 – 2006 a přišel na to, že 44 % z nich dopad záření z mobilních telefonů na živé organismy nezjistilo, zatímco 56 % studií takový vliv zaznamenalo. Poté, co však profesor Lai svou analýzu doplnil ještě o kritérium zdroje financování, se obrázek ještě o něco více proměnil – nezávisle financované studie potvrdily dopady na živé organismy při užívání mobilních telefonů v 67 % případů, zatímco studie financované průmyslem pouze v 28 % případů.
Jeho výzkum byl replikován v roce 2007 a rovněž zde bylo zjištěno, že u studií financovaných výlučně průmyslem existuje mnohem větší pravděpodobnost, že nezjistí statisticky významné dopady v celé řadě ukazatelů důležitých pro zdraví a bylo tak opětovně potvrzeno, že studie financované z jediného zdroje dospívají velmi často k výsledkům, které podporují produkt subjektu poskytujícího finance.
Než jsou výsledky výzkumné práce zohledněny v rozhodování, mělo by tedy být vždy přihlédnuto k tomu, jak a kým byla financována.
Dalším aspektem je nedostatečné trvání pokusů a laboratorní, v reálném životě se nevyskytující podmínky, za kterých jsou prováděny.
Dle nedávno publikované studie o škodlivém vlivu mobilních síťových technologií 5G v reálném životě pouze 5 % provedených laboratorních testů vystavilo pokusné myši vedle elektromagnetického záření (běžně jedinému toxickému faktoru) také faktoru dalšímu, např. biotoxinu, neboť v reálném životě bývá těchto souběžných faktorů výrazně více. Tato studie z května tohoto roku nebyla zatím revidována jinými experty z oboru, dospívá ovšem k závažným závěrům. Poukazuje na širokou škálu škodlivých vlivů tzv. neionizujícího záření na zdraví, dále pak na fakt, že většina laboratorních experimentů není koncipována tak, aby mohla odhalit vážnější vlivy na zdraví v podmínkách reálného života. Mnoho experimentů nezahrnuje pulzní charakter a modulaci vysílaného signálu v reálném životě, nezohledňuje synergické efekty dalších toxických vlivů a bezdrátového záření. Technologie 5G nebudou působit např. pouze na pleť a oči, ale budou mít také škodlivé systémové účinky.
Signály sítě 5G nás přivádějí do naprosto bezprecedentní situace a jejich důsledky budou muset být na obyvatelstvu teprve vyzkoušeny. To přiznala i hloubková analýza Výboru Evropského parlamentu ITRE, kterou předkládáme níže.
Než se možné zdravotní potíže a jiné důsledky sítí 5G pro živé organismy ve větším měřítku projeví, může to trvat několik desítek let. Relevantní stanovisko o škodlivosti či neškodnosti nebude možné vyslovit dříve. Tento princip známe již například z praxe používání některých druhů pesticidů, jejichž škodlivost pro zdraví i půdu se také prokázala až za několik desítek let používání.
Evropský akční plán 5G, hloubková analýza Výboru ITRE
Za ochranu občanů před potenciálně škodlivými vlivy EMF dle smlouvy o fungování Evropské unie zodpovídají členské státy. Unie se však snaží na členské státy tlačit, aby zvyšovaly limity přípustné expozice, jak je patrné z Akčního plánu 5G pro Evropu, který byl přijat v roce 2016 a obsahuje cestovní mapu pro testování a postupné zavádění 5G s cílem plného spuštění nejpozději v roce 2020.
Hlavním cílem plánu je co nejrychlejší zavedení těchto technologií po celé EU. Zdravotní aspekty plán vůbec nezmiňuje a limity emisí elektromagnetického pole v členských státech označuje za překážky! Jsou totiž někdy výrazně nižší (tedy bezpečnější), než vyžaduje příslušná evropská směrnice o ochraně zdraví a kladou větší omezení pro agregování (tedy působení vícero signálů současně). Překážky mají být odstraněny harmonizací pravidel, neboli zvýšením emisních limitů členských států, pokud jsou přísnější než evropské normy (Bod 3.3., část Snižování nákladů na instalaci přístupových bodů).
V hloubkové studii o zavedení sítí 5G, kterou Evropský parlament zadal prostřednictvím svého Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ITRE sice v kapitole 1.7. hovoří o tom, že „se objevují vážné obavy z toho, jaké důsledky může mít 5G na zdraví a bezpečnost, neboť sítě 5G mohou vést k mnohem vyšší expozici elektromagnetickému radiovému záření, než tomu bylo dosud. 5G totiž běží na mnohem vyšších frekvencích, než tomu bylo u předchozích technologií, a navíc se různé signály mohou překrývat, jsou dynamické a mohou vést ke komplexním interferencím, a to zejména v hustě osídlených městských oblastech.“ Analýza dále dodává, že působení signálů je kvůli jejich proměnlivé povaze nepředvídatelné a „Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) vydává pokyny pro omezení expozice elektrickým, magnetickým a elektromagnetickým polím (EMF) a na členské státy EU se vztahuje doporučení Rady 1999/519 / ES, které se řídí pokyny ICNIRP, ovšem problém spočívá v tom, že v současné době není možné přesně simulovat nebo měřit emise 5G v reálném světě.“
Samotný Výbor ITRE, jemuž podpora průmyslu a nových technologií velmi leží na srdci, zde tedy přiznává, že se vydáváme na neprobádanou půdu. Bezpečnostní limity expozice, které bývají jedním z hlavních argumentů, když se hovoří o zdravotní nezávadnosti sítí 5G, jsou dle jeho vlastních slov v tomto případě vlastně prázdným pojmem, protože emise 5G v reálném světě nelze přesně simulovat ani měřit. I přesto však výbor ITRE na zavádění sítí trvá a usiluje o odstranění všech překážek, za které je považován nesouhlas občanů či plnění právních požadavků na místní a regionální úrovni. V kapitole 3.2.1. tak výbor ITRE srovnává evropské podmínky s podmínkami v Číně a v dalších asijských zemí, které v tomto ohledu považuje za výhodnější, protože tam si s názorem občanů úřady a souvisejícími pravidly hlavu lámat nemusí.
Kybernetické hrozby
Výhodou sítí 5G je bezesporu rychlejší internet – díky vyšším frekvencím bude možné rychleji stahovat nebo odesílat velké objemy dat, streamování živého obsahu či videohovory budou kvalitnější. Tyto sítě dále umožní například také rozšířené používání internetu věcí, tedy přenášení dat mezi různými přístroji, které budou rychleji a bezchybněji komunikovat mezi sebou či s člověkem. Ve zdravotnictví dojde k hojnějšímu poskytování lékařské péče na dálku, v zemědělství bude takto možné řídit zavlažování a kontrolu plodin a v dopravě si od této technologie slibují nižší nehodovost díky samořídícím automobilům a našlo by se bezesporu spousta dalších odvětví, v nichž 5G přinese nové možnosti využití.
To vše by v ideálním světě znělo samozřejmě velice lákavě, ovšem musíme si uvědomit, že v reálu bude toto obrovské vysokorychlostní propojení nesmírně křehké a bezpečnostním expertům už v této chvíli přináší nemalé bolení hlavy. Využití internetu se totiž mnohonásobně zvýší a zrychlí a tím se také nesmírně zkomplikuje a ztíží jeho zabezpečení. Pokud odhlédneme od rizika úniku informací, téměř permanentního sledování jednotlivců včetně podrobných analýz jejich chování a vytváření zneužitelných profilů, otevírá se nebývalá hrozba kybernetických útoků na veřejné instituce, nemocnice i třeba dopravní systém samořídících automobilů. A tam už samozřejmě nejde „jen“ o únik citlivých dat, ale třeba o kompletní narušení fungování dané infrastruktury, což v případě nemocnic či dopravního systému může znamenat ohrožení životů mnoha pacientů či v budoucnosti cestujících v samořídících automobilech. Na to upozorňuje např. Michal Thim z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Závěr
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že ve hře okolo sítí 5G působí mnoho faktorů a situace v žádném případě není tak jednoznačně bezpečná, jak ji státní orgány, mezinárodní organizace a mnohá média prezentují.
Souběh okolností mnohem spíše působí dojmem, že s přesvědčením o bezpečnosti a nezávadnosti sítí 5G pro naše zdraví se to má jako s mnoha jinými tématy. Není založeno na jasných faktech, jak je nám předkládáno, ale vyplývá pouze z naší víry v subjekty, které jsme zvyklí vnímat jako autority, protože jsou do těchto rolí pravidelně stavěny. Do jaké míry se tato víra v minulosti ukázala být oprávněnou a zaslouží si, abychom na ní bezvýhradně lpěli i nadále, nechť uváží každý sám.
Důkladně přehodnotit svůj postoj by měli ovšem zejména politici a budování sítě 5G pozastavit, dokud se neprovedou průkazné, transparentní a nezávislé studie, s jejichž výsledky budou občané náležitě a bez zkreslování seznámeni. Jako další, byť za současné konstelace nepříliš reálný krok, se nabízí i (dobře připravené) referendum, v němž by se obyvatelstvo samo vyjádřilo, zda mu výše uvedená rizika za bezdrátový komfort stojí. Vhodnou alternativou k 5G mohou být z pohledu navýšení přenosové rychlosti, vyšší spolehlivosti a bezpečnosti například optické datové sítě.
Rada hnutí CESTA
