Server Hlídací pes v článku ze dne 27. 3. 2020 informoval o tom, že boj proti dezinformacím, konspiračním teoriím a nenávistnému obsahu neustal ani v době pandemie. Je tomu tak a děje se tak skrze cenzuru. Evropský plán na obranu demokracie před hybridními hrozbami, který má na starosti eurokomisařka Věra Jourová, pokračuje v hybridní válce proti Rusku a Číně, kterým chce ukázat, že jejich agresi a zasahování v podobě dezinformací a fake news nebudeme tolerovat. Jde tedy o boj za naši demokracii, na který Evropská komise pro začátek vyčlenila 5,1 mil. EUR, z nichž mají být podporována nezávislá média a investigativní žurnalistika.
Vůbec nezpochybňuji, že Rusko a Čína šíří dezinformace a stejně jako každá jiná mocnost či vláda – všechny bez výjimky – se snaží ovlivňovat kolektivní vědomí směrem, který jim vyhovuje. Rozdíl je pouze v tom, do jaké míry na tuto hru přistupují média a jak aktivně se na této podpoře sama dobrovolně podílejí.
My bychom si v každém případě měli uvědomit, že Evropská komise chce ve jménu demokracie zakládat týmy, v jejichž pravomoci bude rozhodovat o tom, co je a co není dezinformace a fake news. Pokud se pak v médiích objeví cokoliv, co tyto útvary nebo jimi pověřené neziskové organizace (ty jsou samozřejmě a priori nezávislé a mají “správné” názory již z podstaty věci) vyhodnotí jako „špatnou, škodlivou, nepravdivou“ informaci, budou mít možnost obsah smazat, nebo servery, které ho uveřejní, k jeho smazání donutit.
Tady ovšem vstupujeme na velmi tenký led – podle jakých kritérií se bude určovat, která média jsou ta “správná” a nezávislá, aby měla nárok na výše zmíněné prostředky, a která jsou konspirační? A budou ona vyvolená média skutečně nezávislá, když za své”správné” názory obdrží štědrou finanční podporu, zatímco v případě opačného postoje by jim hrozilo mazání článků? Jaký signál tím vlastně Evropská komise vysílá?
Když tímto textem upozorňuji na fakt, že se jedná o krok špatným směrem, a ti, kdo se vydávají za obránce naší evropské demokracie vlastně z dlouhodobého hlediska dělají opak a svou aktivitou evropské hodnoty porušují, naplňuji tím definici šiřitele dezinformace a nenávisti? Když říkám, že je potřeba komunikovat a ideálně i spolupracovat (a nemám tím na mysli rozprodat se nebo zahraničním aktérům pronajmout cokoliv strategického, pro fungování státu důležitého) pokud možno na všechny strany, tedy i s Ruskem a Čínou, jsem tím protievropský? Nepřipomíná to snad ono nechvalně známé heslo „Kdo nejde s námi, jde proti nám“?
Rusko a Čína nejsou demokratické země. Jedním z důvodů, proč toto tvrdíme, je to, že tyto státy potlačují svobodu slova, neboť to, co mohu vyjadřovat zde, bych v Rusku ani Číně vyjadřovat nemohl. A přitom Evropská komise posiluje boj za naši demokracii tím, že přebírá jejich postupy a chystá se přijmout legislativu, která jí umožní nepohodlné názory potírat.
Pro ilustraci připomeňme zákon o dvojí kvalitě potravin, který paní Jourová osobně prezentovala jako skvělý výsledek. Samozřejmě nedodala, že se zájmovým skupinám prostřednictvím ministrů Německa a Rakouska do textu zákona podařilo protlačit větu, díky které mohou výrobci dvojí složení velmi snadno obhájit a navíc dvojí kvalita nemusí být na potravinách ani označována, čímž zákon zcela pozbyl smyslu. Od paní Jourové jsme slyšeli o velkém úspěchu. O tom, co bylo schváleno doopravdy, jsme se od předkladatelky návrhu, tehdejší europoslankyně Sehnalové, dozvěděli až z alternativních médií. Žádná jiná jí k vylíčení faktické situace prostor nedala. Pokud se paní Jourové bude dařit její boj, hrozí, že v budoucnosti se už pravdu nedozvíme nikde. Ti, v jejichž pravomoci bude nežádoucí kritiku vyhodnotit jako dezinformaci nebo šíření nenávisti, podobné články prostě a jednoduše smažou nebo smazání nařídí.
Tento způsob boje nás spíše než k demokracii přibližuje k totalitě. Za komunismu bylo mnoho těch, kteří to na začátku mysleli dobře a byli přesvědčeni, že boj proti buržoazii, třídnímu nepříteli a kapitalistickému západu vyhrají tím, že potlačí svobodu slova, budou potírat závadné zprávy a nedají prostor jakémukoliv jinému názoru, než tomu, který splňoval komunistická kritéria. Dnes to vypadá, že jediný “správný” názor je ten, který podněcuje boj proti Rusku a Číně a razí heslo “s Evropskou unií na věčné časy a nikdy jinak!” Bohužel tato a některé další aktivity Evropské komise vedou přesně opačným směrem, k začátku názorové totality pod vlajkou EU a ve finále k jejímu rozpadu.
Paní Jourové evidentně nedochází, že vytvářením nástrojů, které budou umožňovat cenzuru, demokracii neupevní.
Cesta, jak udržet demokracii v Evropě, je pouze jediná – uvádět pravdu a nemanipulovat ani na jednu stranu.
Projevem zdravé společnosti je přirozená, otevřená komunikace. Pokud bude společnost dostatečně a pravdivě informována o tom, co se děje, nebude nikdo muset tvořit týmy cenzorů. Podmínkou ale je, aby to, co se děje na půdě EU, bylo ku prospěchu občanů! Pak není potřeba manipulovat a je jednoduché jen konstatovat holou pravdu a dostat ji mezi lidi.
P. S.: Paní Jourová navíc prohlásila, že někteří šíří dezinformace a fake news pro peníze a jiní jsou pouze užitečnými idioty. Pokud se zamyslíme nad počínáním paní komisařky, ať už ve vztahu k uvedenému zákonu o dvojí kvalitě potravin nebo k dalším jejím aktivitám, skutečně hájí prioritně zájmy občanů EU? Možná je její motivací skvělá kariéra, možná chce mocným v EU dokázat, jak je pracovitá a loajální a možná to dělá jen pro peníze. Možná zastupuje zájmy korporací a upevňuje moc úředníků EU. Možná si ani neuvědomuje, že pohrdá svéprávností občanů a jejich schopností udělat si vlastní úsudek a vytváří nástroj, který lze snadno zneužít k omezení svobody slova. Možná tomuto slouží vědomě, možná ne a pokud si to neuvědomuje, pak je možná sama tím užitečným ….
Bohužel není jediná, kdo ve jménu boje za “správný” názor opouští výdobytek demokracie – svobodu slova – a mění ho za protlačování “správného” názoru. Skvěle o tom napsal Jaroslav Kuchař ve svém blogu Nesnesitelná lehkost bytí pod pirátskou vlajkou.