NE protiruské hysterii
V následujících dvaceti letech bude globální politice dominovat víceméně otevřený střet mezi USA a Čínou o světovou ekonomickou, ale i silovou dominanci. Obě velmoci budou nahlížet na Evropu i Rusko v lepším případě jako na účelové partnery, v horším jako na soupeře, které je třeba oslabovat, aby se nepletli do cesty.
V tomto kontextu Evropa i Rusko mají obdobné zájmy. Evropa sama, bez Ruska, je příliš slabý hráč. Stejně tak Rusko bez Evropy. Je v zájmu obou spolupracovat v ekonomické i bezpečnostní oblasti.
Protiruská hysterie byla vyvolána účelově před pěti lety a je stále živena. „Ruská hrozba“ je zveličována a naprosto neodpovídá faktům. Rusko má už od devadesátých let desetinový vojenský rozpočet oproti USA, ještě hůře dopadá ve srovnání s NATO. Ekonomicky není schopno vést jakoukoli významnější pozemní operaci. Nezávislí odborníci, včetně například bývalého ředitele Stratfor George Friedmana, interpretují chování Ruska jako vynucené, obranné.
Je také zjevné, že část amerického establishmentu již desítky let plánuje ovládnutí Ruska a jeho zdrojů jakýmikoliv prostředky a nezastaví se před ničím. Maximální obezřetnost Evropanů je více než na místě. Ukrajina a Pobaltí, během krátké doby možná i Bělorusko, mohou být velmi nebezpečnými rozbuškami.
Současný režim v Rusku nám nemusí připadat ideální, ale může být i významně horší a nebezpečnější. Rusko zatlačené do kouta logicky reaguje nacionalismem a nepřátelským postojem. Tento tlak v konečném důsledku může přivést k moci síly Evropě skutečně nebezpečné.
Samostatná, na USA nezávislá politika vůči Rusku, je existenciální záležitostí Evropy. Vazalství nás vystavuje riziku válečného konfliktu na území Evropy.
ANO spolupráci a ukončení sankcí
Současná hysterie a politika sankcí nejsou v zájmu Evropy, ani ČR. Naopak je v jejich zájmu spolupracovat s Ruskem na principu „já pán, ty pán“. Jakákoli jiná strategie je kontraproduktivní.
Naše cíle
- Evropská politika všech azimutů, na principu “já pán, ty pán”, což je pro nás východisko pro odvrácení nebezpečí válečných konfliktů.
- Místo vývozu „evropských hodnot“ budování důvěryhodnosti EU.
- Aktivní role EU v hledání mírové spolupráce a aktivní působení v roli mediátora v oblastech vyostřených konfliktů.
- Zrušení sankcí vůči Rusku, posilování důvěry mezi Evropou a Ruskem, rozvoj obchodní spolupráce.
- Výměna informací souvisejících s terorismem a bezpečnostními riziky na území Evropy, Afriky a Blízkého východu.
- Nevytváření fondů a projektů pro vojenské, bezpečnostní a zpravodajské účely. Tyto kompetence musí zůstat v rukou národních států.